Jiná Evropa je založena na míru a na uznání univerzální různosti. Odmítá všechny strategie ekonomické nebo vojenské dominance a všechny formy rasismu a šovinismu.

Jiná Evropa přispívá k vytváření světového míru: uznává a podporuje kulturní a historické rozdílnosti v rámci rovnosti individuálních a kolektivních práv a univerzálních lidských práv. Tak jsou nové kořeny Evropy důsledně „smíšené krve“ – směsí různého národního a etnického původu z velké míry díky přispění migrantů: násilí proti migrantům ve jménu institucionálních hranic je nepřijatelné.
Historická koloniální zkušenost Evropy charakterizovaná jak uvnitř tak navenek politickou a sociální dominancí, plundrováním zdrojů, válkami, které zanechávaly miliony obětí, klade na Evropu odpovědnosti vzhledem k ekonomickým a sociálním podmínkám většiny světa, zvláště Jihu, ale také východní Evropy.

Princip solidarity a respektu musí určovat vztahy mezi zeměmi uvnitř evropského prostoru a vůči všem ostatním zemím. Evropa musí jednat vědoma si společného zájmu ve prospěch rozvíjení globálních sociálních a ekonomických práv.
Evropa podporuje právo národů rozhodovat o jejich vlastní budoucnosti a činit vlastní rozhodnutí v ekonomických, sociálních, kulturních a ekologických záležitostech. Evropa se zavazuje garantovat suverenitu každého národa nad jeho přírodními zdroji a jeho nejbližším životním prostředím.

Lidské právo na rozvoj je nezcizitelné stejně jako ostatní základní práva. Evropa, kterou chceme, se účastní vytváření nového mezinárodního ekonomického pořádku, který odpovídá tomuto požadavku a v tomto kontextu spolupracuje způsobem, který odpovídá nerovnosti podmínek a pomáhá prosadit potřebnou rovnost práv.

Zrušení vnějšího dluhu chudých zemí je nutným základním a bezprostředním opatřením.

Ekonomické dohody musí obsahovat uznání a reciproční aplikaci lidských práv podle pravidel a mezinárodních konvencí.

Evropa podporuje projekt zdanění mezinárodních transferů kapitálu a staví se proti jeho volné cirkulaci. Podporuje vytváření regionálních ekonomických vztahů, které jsou v protikladu k logice neoliberalismu.

Jiná Evropa odmítá zákon „svobodného trhu“ a existenci dominantních „obchodních práv“, která z něj vyplývají. Soubor mezinárodního práva je jedinečný, platný pro všechny státy, mezinárodní finanční, ekonomické, sociální a politické instituce. Jiná Evropa jedná ve směru integrování všech existujících mezinárodních institucí do rámce demokratizované a radikálně reformované OSN.

MÍR A BEZPEČNOST
Evropa je založena na míru a bezpečnosti, které jsou výsledkem sociální spravedlnosti mezi komunitami a národy.

Naše Evropa odmítá válku jako nástroj řešení mezinárodních konfliktů a považuje mír za základní právo lidí a národů.

Naše Evropa zaujímá aktivní roli v obraně a podpoře univerzálních hodnot jako podmínek pro trvalý mír: důstojnosti, svobody, rovnosti všech lidských bytostí, sociálních, ekonomických a demokratických lidských práv.

Naše Evropa se angažuje při vytváření míru bojem proti všem formám diskriminace, nespravedlnosti, vykořisťování, vylučování a ohrožování, který vede s využitím mezinárodního práva, politických vyjednávání a diplomacie jako jeho základních nástrojů. Odmítá všechny pokusy, ať přicházejí zevnitř, nebo zvenčí, zaměřené na proměnu Evropy ve vojenskou mocnost globálních rozměrů.
Evropa, kterou chceme, uznává právo všech národů na sebeurčení při respektování a garantování práv menšin a jejich odlišností, za předpokladu, že dodržují základní práva. Toto právo znamená, že národy musí být svobodné k rozhodování o své politické autonomii a své suverenitě v ekonomické, sociální a kulturní oblasti.

Naše Evropa uznává práva jednotlivců a národů na odpor vůči útlaku a nespravedlnostem všemi prostředky, které samy nepovedou k pošlapání univerzálních lidských práv.

Proto naše Evropa podporuje různé iniciativy k vytvoření systému mezinárodní spravedlnosti, který by byl schopen sankcionovat státy a všechny činitele odpovědné za válečné zločiny.

Evropa pracuje pro aktivní angažovanost mezinárodních institucí proti všem formám vojenského, sociálního nebo ekonomického útlaku a z principu odmítá užití vojenské síly. Proto je pro rozpuštění NATO a všech jiných vojenských aliancí stejně tak jako pro zrušení všech cizích vojenských základen po celém světě.
Evropa odmítá „humanitární“ a „preventivní“ válku, poněvadž válka nikdy nemůže problémy vyřešit. Naopak, válka jen produkuje nová porušování lidských práv a mezinárodního práva. Z téhož důvodu odmítá také všechny formy koloniální a imperiální dominace.

Evropa se zříká všeho užití a výroby jaderných zbraní, všech zbraní hromadného ničení, stejně tak jako mučení, trestu smrti a všech forem degradujícího zacházení. Angažuje se pro odzbrojení a demilitarizaci, aby budovala otevřený a přívětivý svět a společnost, která zajišťuje svobodný pohyb a usazování lidí.

Aby se vytvořily podmínky potřebné pro mírový a demokratický mezinárodní pořádek, bude naše Evropa podporovat globální politiku spolupráce pro rozvoj garantovanou dvoustrannými i mnohostrannými smlouvami, mající na zřeteli politická, ekonomická a sociální práva občanů a národů.

Naše Evropa uznává práva jednotlivců a komunit na život svobodný ode vší agrese, nebezpečí a hrozby: její bezpečnost je důsledkem bezpečnosti ostatních. Z toho důvodu bude zavádět rozšířený společný a nezávislý systém bezpečnosti, který nahradí pojem bezpečnosti států bezpečností lidí.

Ve jménu těchto principů se naše Evropa zdrží jakékoli hrozby nebo útočné akce a bude prosazovat prevenci konfliktů, podporu mírových řešení a humanizaci mezinárodních vztahů.

EVROPA PROTI DISKRIMINACI
Naše Evropa respektuje a garantuje ve všech svých sférách princip rovnosti občanů při respektování jejich rozdílů a růzností.

Evropa rozeznává jako základní hodnotu právo na rovné postavení a skutečnou rovnost mezi muži a ženami ve všech sférách politického, ekonomického, sociálního a soukromého života i svobodu sexuální orientace a garantuje je.

Evropa je proti komercializaci sexuálních vztahů a garantuje práva prostituujících osob.

Všichni občané mají účast na stejném postavení v politickém životě. Politické instituce přijímají omezující opatření k dosažení rovné účasti žen a mužů v institucích, rozhodovacích orgánech a v politických a sociálních agenturách a organizacích.

Každá osoba, která dlouhodobě bydlí na území Evropy, obdrží její občanství se všemi, kdo ji doprovázejí.

Všechny veřejné instituce musí zaručovat lidská práva a svobody žen a mužů a jednat proti všem formám patriarchátu. Každá žena v každé zemí bude mít svobodu rozhodovat o svém těle, zejména právo na potrat, antikoncepci, volbu mateřství a rozhodování o umělém oplodnění. Každá žena bude mít právo zvolit si jak uspořádá svůj soukromý život (celibát, sňatek, společná domácnost, rozvod). Instituce musí jednat proti všem formám patriarchátu. Musí se angažovat za konec všeho obchodu s lidskými bytostmi a otroctví ve všech jeho podobách.

Evropa se zavazuje jednat rozhodně proti rasismu, antisemitismu a islamofobii.
Veřejné instituce podnikají a podporují všechny potřebné iniciativy směřující k ukončení sexistického násilí proti ženám a dětem, v rodině i mimo ni, a vyzývají všechny země k vypracování zákonného rámce proti násilí vůči ženám spolu s účinnými opatřeními pro jeho uplatňování.

Evropa je proti komercionalizaci sexuálních vztahů a garantuje své občanství prostituujícím osobám.

Evropa potvrzuje sekularitu veřejných institucí. Garantuje důstojnost a svobodu svědomí všem občanům bez ohledu na jejich původ, názor nebo víru a přesvědčení, svobodu individuální a kolektivní náboženské praxe, pokud tyto respektují práva všech občanů.

Evropa uznává princip svobody pobytu a svobodný pohyb osob a garantuje je jako univerzální práva. Garantuje právo na azyl.

Všechny národy mají právo na sebeurčení při garantování základních práv jednotlivců.

Každá osoba náležející k národnostní menšině bude mít právo si svobodně vybrat, aby s ní bylo tak nakládáno, bez jakékoli překážky, která by vyplývala z této volby nebo praxe vztahující se k této volbě.

Respektuje se a bere se ohled na mateřský jazyk školních dětí a studentů ve veřejných školách, napomáhá se jeho vyučování.

Veřejné instituce svým jednáním přispívají k překonávání materiálních, kulturních, symbolických a jazykových bariér existujících mezi národy.

DEMOKRATICKÁ EVROPA
Evropská unie dnes není demokratická. Neexistuje zde rozdělení mocí: Legislativa je svěřena exekutivnímu orgánu Unie, Rada Evropské unie (známá také jako Rada ministrů) je zákonodárným orgánem, a je zároveň místem pro setkávání národních exekutiv.

Chceme potvrdit nadřazenost lidu jako nenahraditelného zdroje demokratické legitimity a rovnou občanskou účast mužů a žen jako základní demokratický princip v rozhodováních, která se jich týkají.

Musí se dostat do pohybu demokratický zakládací proces, v němž musí hrát zásadní roli při budování demokratické a sociální Evropy národy a občané, aby politické a občanské volby byly prioritou nad zákony trhu a nad motivem zisku.
Evropa, kterou navrhujeme my, bude unií národů, bude vytvářena ve jménu svých národů a spolu s nimi, organizovaná demokraticky na všech úrovních.

Konec deficitu demokracie evropských institucí začne, až budeme moci v politické konstituci Evropy prohlásit „My, národy Evropy“ místo „My, státy Evropy“.
Postupný přechod od Evropy států k Evropě spojených národů organizovaný skutečně tvořivým způsobem se proto musí vyznačovat politickými institucemi, které obdrží svou legitimitu z vůle národů, přímo vyjádřené konzultacemi nebo lidovými iniciativami nebo nepřímo volbou reprezentativních evropských shromáždění buď za účasti evropských občanů na různých úrovních (místní, regionální, národní atd.), nebo v různých politických a sociálních jurisdikcích, kde se dělají kolektivní rozhodnutí, která se jich týkají.

Naše evropská konstituční demokracie proto vytváří novou politickou entitu. Politická reprezentace v evropském prostoru je demokracií mnoha úrovní a zahrnuje reprezentaci národů, zemí, regionů a místních komunit. Nadnárodní demokracie je nadto založena na nehierarchické spolupráci mezi těmito úrovněmi. Z toho vyplývá, že struktury institucí musí být založeny na dialogu a spolupráci mezi rovnými spíš než na hierarchii různých politických nebo jurisdikčních, národních a evropských úřadů.

V každém bodu občané vstupují do důležitých politických, ekonomických a sociálních rozhodování. Proto volí a kontrolují své reprezentanty. Na všech rovinách kompetencí jsou vládní orgány odpovědné institucím representantů.
Ty musí vykonávat zákonodárné iniciativy a politickou kontrolu – ve spojení s občanskými a národními, regionálními a místními institucemi.

Pro opravdu demokratickou Evropu musí být právo na informace a právo na svobodu komunikace považována za základní kolektivní a individuální politická práva. Ona garantují jejich autonomii komunikovat, informovat se, svobodně rozvíjet a také se podílet při rovném postavení v informačních a komunikačních sítích v evropské veřejné sféře.

SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÁ PRÁVA
Rovná práva a solidarita jsou pilíře naší Evropy. Ony garantují v našich společnostech sociální soudržnost.

Sociálně ekonomických práv bylo dosaženo sociální mobilizací. Byla uložena ve Všeobecné deklaraci lidských práv OSN z roku 1948, v úmluvách OSN o ekonomických a sociálních právech přijatých v roce 1966, v konvencích Mezinárodní organizace práce (ILO), v Turínské evropské sociální chartě z roku 1961, v Chartě EU o základních sociálních právech pracujících z roku 1989 (CEDAW).

Obrana a rozvíjení sociálně ekonomických práv jsou jedním z cílů naší Evropy. Evropa je na všech úrovních spoluodpovědná jako skutečný a účinný garant těchto práv, podle principů nedělitelnosti a univerzality. Tato práva tvoří integrální součást základních práv.

Vyhlášená práva musí podléhat jurisdikci evropských a národních soudů. Jakékoli jednání evropských institucí, které porušuje základní obsah těchto práv, musí podléhat anulování Evropským soudem stejně tak jako neuplatňování těchto práv národními soudními orgány.

Přístup k soudnímu systému je zaručen, zvláště pro osoby s omezenými zdroji.
Respektování sociálně ekonomických práv se zakládá na následujících principech:
+ Princip sociálního neustupování: žádné evropské rozhodnutí nesmí být v rozporu s tím, čeho bylo dosaženo, a proti sociálním právům, jak jsou uznávána národní legislativou.

+ Princip vyrovnávání norem dovolujících posílení právní ochrany pracujících směrem nahoru spíše než přizpůsobování nejnižšímu společnému jmenovateli národních legislativ. Aplikace evropské klauzule, která je nejvýhodnější, pro všechny ženy ve všech zemích.

Základem naší Evropy je respektování práva a důstojnosti pracujících bez ohledu na jejich pracovní situaci.

Rovnost, spolupráce, solidarita, demokratické definování potřeb a sociálních práv jsou převládajícími hodnotami v Evropě. Ty nahrazují konkurenci a svobodný trh.
Každý evropský občan má právo těšit se z kvality života, která poskytuje ochranu před chudobou a vyloučením a dovoluje plnou účast v sociálním a kulturním životě: to znamená vymýcení nezaměstnanosti, ekonomické nejistoty , chudoby a všech forem vyloučení.

Průměrná mzda a normy platů, pod které nelze jít, budou stanoveny s ohledem na stupeň vývoje a zisky, kterých bylo v každé zemi dosaženo. K tomu budou definovány garantovaná individuální minimální mzda, minimální platy a kalendář pro harmonizaci sociálních práv „směrem nahoru“.

Právo na práci a příjem musí platit, když se zakazují všechny formy diskriminace založené na náboženství, pohlaví, sexuální orientaci, politických názorech nebo zemi původu. Princip „stejná mzda za stejnou práci“ se musí stát skutečností.
Každý má právo svobodně si zvolit své zaměstnání.

Pracující samostatně výdělečně činní (obchodníci, zemědělci) mají také toto právo na garantovanou odměnu, na výcvik, pracovní podmínky, na demokratickou reprezentaci.

Zkracování pracovní doby bude po celé Evropě cílem, počínaje zevšeobecněním 35hodinového pracovního týdne.

Evropa na všech úrovních jedná pro zajištění toho, aby se stabilní pracovní smlouvy na dobu neurčitou staly normou po celé Evropě.

Všichni pracující budou chráněni před propuštěním. Jakékoli svémocné propouštění pracujících je zakázané. Právo akcionářů uzavřít podnik jen kvůli jejich vlastnímu zisku bude zneplatněno. Jakýkoli plán na propouštění pracujících musí být pro ně doprovázen zárukami týkajícími se rekvalifikačních kurzů, zachování příjmu a návratu do práce.

Noční práce je zakázána pro mladistvé pod 18 let a je povolena v sektorech, které jsou nezbytné.

Evropa uznává sociální dialog, svobodu odborů a právo sdružovat se jako své základní hodnoty. Všichni pracující mají:
+ právo svobodně vybírat a volit své zástupce
+ právo kolektivního vyjednávání na úrovni společnosti, své zaměstnanecké kategorie, na národní nebo na evropské rovině
+ právo schvalovat kolektivní dohody, které se jich dotýkají
+ právo na stávku včetně motivu solidarity a politických motivů, na místní, národní a evropské úrovni. Vysazování z práce je zakázáno.

Spravedlivé zastoupení a demokracie na pracovištích a v odborech tvoří základní práva na všech rovinách. Zastoupení pracujících a odborů demokraticky volené na evropské úrovni je jedním z prvků evropské demokracie.

Evropská podniková rada (European Enterprise Council/EEC) musí existovat ve všech společnostech s podniky v několika různých státech. EEC má právo na informace, předběžnou konzultaci, právo na vstupování do rozhodování managementu ohledně počtu pracovních sil, pracovních podmínek a ekonomického rozhodování společnosti. Aby garantovaly stejná práva pro všechny, budou společnosti, které zadávají práci subdodavatelům, odpovědné za pracující zaměstnané jejich subdodavateli.

Sociální zabezpečení, příspěvky v nezaměstnanosti a penze budou odrážet – v tom, jak fungují i jak jsou financovány, – veřejnou logiku založenou na solidaritě a v protikladu k individualizovaným systémům vázaným na trh (penzijní fondy, soukromé pojištění atd.). Veřejný systém (sociální zabezpečení) bude muset garantovat slušný životní standard pro všechny za všech okolností.

Aby bylo zaručeno efektivní respektování práv předkládaných v této Chartě, bude muset Evropa vytvořit odpovídající politickou, ekonomickou a sociální politiku na všech úrovních. Harmonizace fiskální politiky a politiky veřejných služeb, které už nepodléhají konkurenci, skoncuje zvláště s finančním a sociálním dumpingem.

VEŘEJNÉ SLUŽBY

Obrana veřejných služeb musí být v centru návrhů pro jinou Evropu.
Veřejné služby bez ohledu na různé způsoby, kterými jsou v různých zemích organizovány, nesmí podléhat konkurenci z privátního sektoru a motivu zisku. Musí zajišťovat uspokojování základních práv a přístup všech ke společnému vlastnictví lidstva.

Veřejné služby musí znamenat veřejný, demokratický management těchto zdrojů. Musí přistoupit k procesu sociálního přerozdělování při uspokojování potřeb lidí a zahájit proces k definování těchto potřeb ve sférách, v nichž veřejné služby působí. To se týká zdraví, vzdělání, bydlení a dopravy stejně tak jako všech moderních prostředků komunikace.

Je třeba zastavit komercionalizaci a ochuzování vědění, vzdělání a bádání.
Vzdělání musí být považováno za garantované základní právo pro všechny, přispívat ke skutečnému kulturnímu rozvoji pro každého. Evropa musí podporovat smíšené a nesexistické veřejné vzdělávací systémy, které:
– dovolují sociální a kulturní emancipaci všech a rozbíjejí nerovnostářské schéma naší společnosti; vzdělávací systém musí podporovat sociální inkluzivitu a bránit sociální selekci. Nesmí vytvářet diskriminaci založenou na původu, sociálních třídách nebo fyzických schopnostech či pohlaví. Školní děti přistěhovaleckých rodin, těch, kdo trpí fyzickým postižením nebo osob, které trpí sociálním vyloučením, musí být všechny integrovány do pravidelného vzdělávacího systému a nebýt oddělovány existencí různých vzdělávacích drah;
– podporují aktivní účast školních dětí na rozhodování během jejich studia a také musí zohledňovat různou dobu učení, kterou potřebuje každé dítě k tomu, aby uspělo;
– rozvíjet kritického ducha a vyloučit všechny formy proselytismu (obracení na víru, pozn. korektora).

Vzdělání musí garantovat naprostou nezávislost studentů, učitelů a badatelů v tom, co se učí a v bádání, které provádějí. Ti nesmí být tísněni logikou krátkodobého užitku. Bádání musí dostávat dostatečné veřejné finance, aby mohlo dostát svým úkolům (pěstování a rozšiřování vědomostí, cvičení a bádáním také odborných znalostí).

Zdraví je právem.
+ Systém zdravotní péče musí být veřejný, bezplatný a dostupný všem. Musí respektovat fyzickou a psychickou integritu občanů a zdravotnického personálu.
+ Všechen zdravotnický personál a občané musí být zapojeni v institucích, které řídí zdravotní systém. Tyto instituce musí dávat přednost zvláště aktivní účasti občanů ve správě systému zdravotní péče.

Pro skutečné právo na bydlení pro všechny musí každý mít možnost přístupu ke skutečnému bydlení díky veřejným orgánům pro bydlení, kterým se dostává finančních a právních zdrojů, které jim umožní podporovat masivní politiku budování sociálního bydlení a bojovat proti spekulacím v cenách pozemků a realit.

UDRŽITELNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Životní prostředí, udržitelná výroba a spotřeba
Logika neoliberalismu je svou podstatou plýtvající a zhoubná. Dnešní technologie by byly schopné pokrýt základní potřeby celého lidstva. Místo toho skupiny finančního kapitálu vytvářejí umělé potřeby (vystupňovanou reklamou) v zemích s kupní silou a tak vykořisťují lidské i přírodní zdroje všude jinde. Třetí svět je nejzranitelnější, více než 15.000 dětí umírá každý den hlady a na léčitelné nemoci. Nezvratné antropogenní klimatické změny jsou pro Zemi velmi akutním nebezpečím tak jako globální sociální katastrofa.

Vize nového životního stylu:
Pro Evropu je absolutní nutností změna k novému životnímu stylu udržitelné výroby a spotřeby. Šetření materiály a energií, radikální změna od využívání fosilních paliv k obnovitelným zdrojům, oddělující ekonomický růst od zvyšování dopravy zboží, zajišťující chemickou a biologickou čistotu a zastavení ztráty biodiverzity – to nejsou záležitosti volby, ale nutnost.

Životní zájmy lidí a jejich zdraví musí být postaveny nad zájmy korporací a finančních skupin, které nekonečně opakují „ztráta konkurenceschopnosti“ – což ve skutečnosti znamená pouze zvyšování jejich už teď enormních zisků. Evropské národy by neměly konkurovat sociálním, ekonomickým a environmentálním dumpingem, ale společně pracovat pro změny směrem k udržitelnosti: musíme předat přírodu a společnost budoucím generacím ve stavu ne horším než jsme zdědili od svých předků. Prvními kroky směrem k tomuto cíli jsou: internalizace „vnějších nákladů“ (za jakékoli využití přírodních zdrojů, znečištění a odpadový dumping), environmentální daňová reforma zahrnující Tobinovu daň a zavedení souboru indikátorů k měření udržitelnosti na místo současného jediného indikátoru – hrubého národního produktu (HDP), který nevypovídá nic o kvalitě života. Nové soubory se musí skládat z ekonomických, environmentálních a sociálních ukazatelů.

Musí být přijata radikálně odlišná koncepce rozvoje: hospodárná ve využívání přírodních zdrojů, ekologická, šetrná k životnímu prostředí, soustředěná na rozvoj lidských schopností a respektující kulturní rozdílnost, ochranu přírodního prostředí a námořní bezpečnost.

Také nové formy mobility by měly šetřit energii upřednostňováním veřejné dopravy před individuálními formami, preferováním železnice před silniční a leteckou dopravou a také vyhýbáním se nepotřebné dopravě zboží, např. zaváděním mýtného a zdaněním pohonných hmot pro leteckou a lodní dopravu. Musí se usnadňovat alternativní doprava kombinováním chůze a jízdy na kole s veřejnou dopravou…

Přírodní zdroje, sdílený majetek lidstva
Přírodní zdroje nesmí podléhat právům na duševní vlastnictví nebo patentům.
Musí zůstat mimo privátní a obchodní sféru a musí být spravovány veřejnou politikou a zahrnout účast občanů. Musí zůstat mimo působnost obchodních smluv.
Voda je společným majetkem a přístup k bezpečné pitné vodě je základním právem, které musí být přístupné všem. Distribuce vody musí být prováděna veřejnými institucemi a její správa musí zahrnovat účast občanů.

Spotřeba energie musí projít radikálními změnami. Jsou žádoucí nové volby podle následujících principů: vzrůstající úspory v užívání energie, diverzifikace zdrojů a priorita pro obnovitelné a udržitelné zdroje. Aby se šetřilo energií, musí se podpořit neznečišťující doprava a rozvíjet veřejná doprava.

Podobně prostředí/habitat musí respektovat přísné ekologické normy.

Environmentální rizika musí být ovlivňována politikou veřejného zdraví.
Omezení musí jasně kontrolovat znečišťující průmysl, zvlášť pokud jde o výrobu chemických látek a obchodování s nimi.

Veřejné instituce musí garantovat jako základní individuální právo na potravu, která je zdravá a v dostatečném množství.

Tváří v tvář mnohonárodním korporacím vykořisťujícím zemědělce je třeba rozvinout a provádět taková veřejná opatření, aby je od jejich praktik odrazovala. Naopak, musí se poskytovat podpora pro neznečišťující zemědělské systémy, spíš intenzívní na práci než intenzívní pro kapitál, také pro uzavřené distribuční okruhy. Je třeba bránit znečišťující zemědělské praxi. Musí se zakázat (s výjimkou kontextu, který je přísně omezen na základní výzkum) výroba geneticky modifikovaných produktů.

Princip potravinové svrchovanosti, tj. práva rozhodovat o vlastní zemědělské a potravinové politice, se musí respektovat pro všechny regiony a pro všechny státy. Státy Evropy proto mají zvláštní odpovědnost v rozvíjení své zemědělské politiky a ve svých obchodních smlouvách se státy Jihu. Tato zemědělská a obchodní politika musí mít základ v novém zaměření, aby respektovala princip potravinové svrchovanosti.

Mír, rovnost, spravedlnost, svoboda, demokracie, sociální a základní práva!
Za jinou Evropu, za jiný svět, založený na solidaritě a udržitelném životním prostředí!