Jsme mladí lidé a v roce 2050 pravděpodobně právě půjdeme do důchodu. Chtěli bychom, aby svět v té době fungoval lépe než ten současný. Miliardy tun skleníkových plynů vypouštěných ročně do naší atmosféry však vizi udržitelného rozvoje civilizace značně ohrožují.

Pozice Mladých zelených k mezinárodnímu klimatickému vyjednávání

V roce 1992 vznikla Rámcová úmluva OSN o změnách klimatu a do současnosti se k ní přidalo 193 států. Prakticky celý svět podpořil dohodu o tom, že by se měly snižovat emise skleníkových plynů, aby se zabránilo katastrofickým změnám klimatu. V roce 1997 na Dohodu navázal Kjótský protokol, který za několik let končí a dodnes se hledá jeho nástupce.

Změny klimatu a jejich následky můžeme pozorovat již v současnosti. Přesto je potřeba dávat přednost preventivním opatřením (snižování emisí) před adaptacemi. Vypořádat se s následky změny klimatu bude mnohem dražší, než preventivní opatření. I proto se na poslední konferenci OSN o změnách klimatu v Kodanii zúčastněné státy, včetně USA, Indie a Číny, shodly na tom, že by měla být přijata taková opatření, aby teplota zemské atmosféry nestoupla o více než 2 stupně Celsia oproti stavu před průmyslovou refolucí.

Čtvrtá hodnotící zpráva klimatického panelu IPCC z roku 2007 uvádí, že k dosažení tohoto cíle je třeba do roku 2050 snížit globální emise skleníkových plynů nejméně o 50 – 85 % oproti roku 2000.  Evropská unie deklarovala, že chce být v globálních snahách o snižování emisí skleníkových plynů světovým lídrem. Na Jarním summitu Evropské rady v roce 2007 se členské státy dohodly na závazném cíli snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % oproti roku 1990. V případě, že se podaří dosáhnout další globální dohody navazující na Kjótský protokol, k níž se přidají i rozhodující světoví hráči, zavázala se EU snížit emise až o 30 %. Některé státy EU již požadují, aby EU závazek 30% přijala již teď, bez dalších podmínek. Požadujeme, aby EU přijmula pro rok 2050 závazný redukční cíl alespoň 80 % oproti roku 1990. ČR by měla tyto cíle také podpořit, s 12 tunami CO2 na obyvatele a rok patříme  k evropským rekordmanům v emisích.

Nová spravedlivá dohoda

Nová klimatická dohoda by měla zohlednit historický vývoj. Rozvinuté průmyslové státy nesou odpovědnost za převážnou většinu dosavadních emisí skleníkových plynů a své současné ekonomické úrovně dosáhly i v důsledku masivního využívání fosilních paliv. Důsledky klimatických změn přitom paradoxně dopadají nejhůře na chudé státy globálního Jihu, jejichž historická odpovědnost je minimální. Ekonomicky silné průmyslové státy na sebe proto mají logicky vzít větší díl odpovědnosti – za snižování emisí, ale i za pomoc rozvojovým zemí v adaptacích na nové klimatické podmínky.

V Cancúnu by se zástupci států měli dohodnout na přesném harmonogramu dalšího jednání, tak, aby v roce 2011 mohla být uzavřena nová globální dohoda. Na konci Cancúnu by měl být vidět pokrok ve všech oblastech vyjednávání: měl by být založen Klimatický fond, domluven legální rámec transferu technologií, měla by vzniknout shoda v oblasti ochrany pralesů.

Věříme, že společná snaha většiny zemí světa může pomoci stabilizovat koncentraci skleníkových plynů v atmosféře a zajistit, aby život na naší planetě v roce 2050 nebyl horší než dnes.

Ještě není pozdě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *