„Vinu za neúspěch lze jednoznačně přičíst na stranu vyspělých států, zejména pak USA a Kanady, které světová klimatická jednání blokují již od podepsání tzv. Kjótského protokolu v roce 1997. Kdo čekal s nástupem prezidenta Obamy rychlou změnu, musel být velmi zklamán,“ popisuje Jan Labohý, který se konference v Kodani zúčastnil jako zástupce Evropských mladých zelených. „Poté co americká a kanadská delegace blokovaly po celou dobu konference klíčová jednání, přijel prezident Obama, aby protlačil se souhlasem Brazílie, Číny, Indie a Jižní Afriky svůj vlastní text, se kterým se ostatní země (včetně EU) seznamovali až z médií. Svým jednáním jen podtrhl nedemokratičnost celého procesu a pohrdání rozvojovými zeměmi ze stran zemí rozvinutých,“dodává Labohý.

Výsledná  dohoda, kterou konference i přes ostrý nesouhlas některých afrických a latinskoamerických zemí(1) vzala na vědomí, je pro občanskou společnost naprosto nepřijatelná. Ze základních principů, na kterých měla být postavena – férovosti, ambicióznosti a právní závaznosti – nezůstal ani jeden. Dohoda byla uzavřena jen mezi největšími státy, uznává neambiciózní cíl udržení oteplení o 2° C, navíc bez jakýchkoliv závazků jak se k němu dobrat, a je právně nezávazná. Ačkoliv slibuje peníze pro rozvojové země, neříká, kdo konkrétně je má poskytnout a komu.

Vysvětlování  tohoto selhání jako úspěchu nelze chápat jinak, než jako snahu o manipulaci veřejnosti. Světoví lídři selhali a měli by za to nést plnou zodpovědnost. Svou nečinností ohrožují životy a zdraví milionů lidí, zejména v rozvojových zemích, a předurčují budoucnost dnešním mladým lidem.
 
„Světovým lídrům ujel vlak. A to v době, kdy ještě ani nevkročili na nádraží. Stále sedí doma v křesle a dohadují se o tom, co dělat. To je nepřijatelné. Je na čase je nahradit lídry novými,“ říká Matouš Korbel, předseda Mladých Zelených.

„Mezi zástupci mládeže, neziskových organizací, domorodých obyvatel i odborů zavládla nevídaná harmonie. Globální občanská společnost se na řešení shodnout dokázala, její zástupci ale byli z konference vyloučeni. Je třeba se zamyslet, jestli pro příště nevyloučit z konference raději zástupce států a nepředat moc občanské společnosti,“ uzavírá Jan Labohý.


(1) Ty nesouhlasily zejména s právní nezávazností a procedurou schvalování výsledného dokumentu. Ačkoliv se zemím jako Súdán dostalo ze strany dánského předsednictví několika ujištění, že nebude schválen text, který by nevzešel z pracovních skupin konference, prezident Obama protlačil vlastní, předem nekonzultovanou dohodu. Ta byla navíc „vzata na vědomí“ v okamžiku, kdy už nebyly hlavy několika států na konferenci přítomny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *