Myslíme si, že by se Národní galerie měla v následujících aspektech měla inspirovat ze zahraničí:

1.) Prodloužená otevírací doba

Národní galerie má až na výjimky (Muzejní noc či právě probíhající výstava Rožmberkové) otevřeno od 10 do 18. Nestálo by za úvahu zavést aspoň jeden den v týdnu prodlouženou otevírací dobu, aby byla galerie dostupná pro většinu veřejnosti i mimo víkendy? (Například Galerie Rudolfinum má zavedenou otevírací dobu ve čtvrtek do 20h.) Podobně má prodloužené čtvrtky Národní galerie v Berlíně (do 22h), Národní galerie v Londýně (pátky do 21h), Louvre (středy a pátky do 22h), či El Prado (od úterý do neděle vždy až do 20h).

2.) Volné a zvýhodněné vstupy

Národní galerie v tichosti zrušila volné a zvýhodněné vstupy. V roce 2009 byl volný vstup každou první středu v měsíci v čase od 15h do 20h, dále pak 50% sleva na vstup po 16h. Národní galerie přitom ve své výroční zprávě hodnotí zvýhodněné  vstupy jako velmi kladně přijímané a využívané. Dokonce tak, že násobně zvyšovaly návštěvnost.

3.) Doprovodné programy a komentované prohlídky

Národní galerie jich nabízí  žalostně málo (např. k probíhající výstavě Rožmberkové, která potrvá celkem 3 měsíce do 20.srpna, je komentovaných prohlídek pro veřejnost pouze sedm.

4.) Dobře cílené PR

Například Národní galerie v Londýně na svých webových stránkách uvádí 10 důvodů k její návštěvě a vybírá 30 nejvýznamnějších uměleckých děl, které jsou v galerii k vidění.

Zásadní otázkou přitom zůstává, zda má Národní galerie nadále plnit především funkci muzea umění či má být otevřenou a živou platformou pro setkávání se veřejnosti s výtvarným uměním. To jsou otázky, na které by měl umět odpovědět nově jmenovaný ředitel. Zatím jsme od něj mnoho odpovědí nedostali.

 

Lucie Kosová,

členka MZ