Klíčovým momentem byla návazná prezentace na půdě evropského parlamentu pod záštitou Zelených a Sdružení regionálních stran (The Greens/European Free Aliance) s titulem Evropská ropná odvykací kůra (Weaning Europe off its oil addiction). Nahrávky z diskusní části jsou k dispozici zde.
Prezentace se konala s účastí vysokých evropských úředníků, jmenovitě Marjety Jager, ředitelky pro sekci pro mobilitu a dopravu, Tassose Haniotise, ředitele analytického úseku pro zemědělství, a Jana Pánka, ředitele úseku pro uhlí a ropu. Z tábora „zlomropařů“ zde byli prof. Kjell Aleklett, vedoucí ústavu pro energetická studia na univerzitě v Uppsale, lord Ron Oxburg, bývalý čestný (non-executive) předseda britské pobočky Shell, a Jeremy Leggett, vedoucí britské parlamentní skupiny pro zlom ropy a plynu.
Z výroků účastníků diskuze jsem vybral:
– Tassos Haniotis rozebral oboustranný vztah zemědělství a ropných produktů (kde zemědělství je jak energetický spotřebitel, tak i energetický zdroj). V důsledku toho kopírují ceny zemědělských produktů cenu ropy v cyklu „boom a bust“ – vrchol a pád. Evropská komise nebude muset nikomu nařizovat změnu životního stylu – tu si v případě brzkého příchodu ropného zlomu vynutí vysoké ceny ropy.
– Kjell Aleklett nastínil energetickou budoucnost Evropy: EU nemusí podnikat speciální opatření k omezení dovozu ropy, protože ten bude omezený v každém případě. V roce 2030 bude Rusko exportovat přibližně polovinu dnešního množství ropy, UK a Norsko přestanou být exportními zeměmi. Saudská Arábie patrně nebude vyvážet tolik ropy jako dnes. V roce 2050 bude v Evropě k dispozici pravděpodobně třetina dnešního množstí ropy. Existuje konzensus, že každý rok klesá množství denně vytěžené ropy ze stávajících nalezišť o 4 milióny barelů (přičemž celosvětová denní spotřeba surové ropy je cca 75 miliónů barelů denně). K nahrazení tohoto úbytku například technologií CTL (kapalná paliva z uhlí) by bylo třeba 60 % roční spotřeby uhlí v Číně (tedy asi 30 % globální spotřeby). K odhadu budoucí těžby ropy velmi dobře poslouží metodika ropných megaprojektů.  Dále zmínil, že ropná naleziště v Saudské Arábii jsou v geologických podmínkách (vápenec – limestone), kdy zrychlení těžby z naleziště by vyvolalo jeho částečnou destrukci. Proto Saudská Arábie zpomaluje svoji těžbu – i tak lze očekávat, že postupně těžba vzroste na 10 mil barelů denně.
– Jan Pánek objasnil, že Evropská komise čerpá veškeré údaje o dostupnosti ropných produktů  z modelu PRIMES, který pro ni připravuje pracoviště technické univerzity v Athénách – připustil, že nezná předpoklady vstupů ropy, ze kterých tento model čerpá, a že v tomto modelu nejsou řešeny. (Představení modelu najdete například zde. Dle tohoto popisu PRIMES model typicky neuvádí žádné známé nejistoty v oblasti metodologie, zdrojových dat nebo předpokladů – jinými slovy, v oblasti zdrojů je tedy poněkud nespolehlivý – pozn. autora.) Za svou pozici dále zmínil účast Evropské Unie v aktivitě JODI (Joint Oil data initiative – http://www.jodidata.org/), kdy se klíčoví producenti a spotřebitelné ropy navzájem informují o důležitých datech.
– Jeremy Leggett mluvil o hrozbě nového ropného šoku v analogii se zhroucením důvěry ve finanční sektor, ke kterému došlo na podzim roku 2008. Sousled událostí nás může rychle dostat z bodu, kdy ropný průmysl tvrdí: „buďte bez obav, můžeme růst až na 130 miliónů barelů ropy denně“ (tedy o více než 50 % dnešní těžby) k bodu, kdy se důvěra v tato ubezpečení zhroutí a nastane „peak panic“ – vrchol paniky. Důsledek by nemusel být třetí ropný šok analogicky s ropnými šoky 70. let, ale globální „ropný hladomor“ (oil famine).
– Marjeta Jager: Evropská komise si je vědoma, že na to dát ropě vale (going away from oil), nemá času na zbyt. Nicméně to bude vyžadovat nový koncept mobility. Připravuje také plány pro mobilitu v krizových situacích.
– Ron Oxburg mluvil o migraci ropných společností jako je Shell od ropy k (břidlicovému) plynu. Dále potvrdil nejistotu v hodnocení ropných zásob: „Nikdo neví, kolik ropných zásob ná Saudská Arábie.“ Citoval případ, kdy množství rezerv jednoho ropného ložiska sdíleného několika ropnými společnostmi (v Severním moři) bylo odborníky těchto společností ohodnoceno s rozptylem 4:1. Zmínil také výrok saúdského krále Abdulláha, že nová ropná pole by měla být ponechána pro budoucí (saúdské) generace. Přirovnal tuto strategii k chování obchodníka s vínem, který má v rezervě vynikající ročník a chce jej rozprodávat co nejpomaleji za co nejvyšší cenu. Důsledky tohoto vývoje pocítí nejdříve země třetího světa, kde nastane hlad.
– Konferenci shrnul Claude Turmes, vícepředseda parlamentní skupiny Greens/EFA, která konferenci připravila. Jeho slova vyjadřovala pochopení hloubky problému a potřeby celostního pohledu. Jednostranné řešení problému energetické bezpečnosti (ropného zlomu) vede k rozvoji technologií těžby neklasických fosilních paliv, které jsou z hlediska emisí skleníkových plynů horší, než klasická ropa (příkladem je únik metanu při těžbě břidlicového plynu – viz zde). Tento pohled musí také zahrnovat použití biomasy s ohledem na problematiku biodiverzity a konkurence výroby energie a potravin. Energetické modely v EU připomínají delfskou věštírnu, výsledek závisí na tom, kdo ho zaplatí… Musíme se také daleko vážněji zamyslet nad přechodem k energetice obnovitelných zdrojů, nejen z technického hlediska, ale i s ohledem na společenskou setrvačnost.
Doufejme, že tato konference povede k další spolupráci Evropské komise s ASPO a že bude možné zodpovědět některé otázky, které jsme zde otevřeli.

 

Tomáš Hyjánek

Odkaz na původní článek najdete zde: http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/ropny-zlom-v-evropskem-parlamentu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *