Velké bitvy 20. století mezi svobodou a totalitarismem skončily vítězstvím sil svobody – jediným udržitelným modelem pro úspěch národa je model svobody, demokracie a svobodného podnikání.
V 21. století budou pouze ty národy, které sdílejí odhodlání ochraňovat základní lidská práva a politickou a ekonomickou svobodu, schopny naplnit potenciál daný svému lidu a zajistit mu prosperující budoucnost. Lidé ze všech míst chtějí vyjadřovat své myšlenky, chtějí volit ty, kdo jim mají vládnout, chtějí náboženskou svobodu a vychovávat děti – jak hochy, tak dívky, chtějí svůj majetek a chtějí si užít výsledků své práce. Tyto hodnoty jsou právem každé osoby žijící v jakékoliv společnosti. A povinnost bránit tyto hodnoty proti jejich nepřátelům je veřejnou povinností všech těch, kdo milují svobodu, všude na světě a v každou dobu.
Dnes mají Spojené státy nebývalou vojenskou moc a obrovský ekonomický a politický vliv. V souladu s dědictvím a našimi principy neužíváme tuto sílu k získání jednostranných výhod. Naopak se snažíme vytvořit rovnováhu sil, která prospěje lidské svobodě. V těchto podmínkách si pak jednotlivé národy mohou zvolit, jak využívat svou politickou a ekonomickou svobodu. Tím, že se snažíme o větší světovou bezpečnost, umožňujeme všem lidem žít lepší život. Budeme ochraňovat tento spravedlivý mír před hrozbami teroristů a tyranů. Uchováme mír tak, že navážeme dobré vztahy mezi silnými velmocemi. Zasadíme se o mír na všech kontinentech, kde budeme podporovat vznik svobodných a otevřených společností.
Ochrana našeho národa proti nepřátelům je prvním a základním úkolem federální vlády. V současné době tento úkol nabral dramaticky nové rysy. V minulosti potřebovali nepřátelé k ohrožení Ameriky velké armády a průmyslové kapacity. V současné době dokáže temná síť jen několik málo individuí způsobit utrpení a vyvolat na našem území chaos za cenu menší, než je cena jediného tanku. Teroristé se zorganizovali, chtějí proniknout do otevřené společnosti a obrátit proti nám moderní technologie.
Abychom se této hrozbě ubránili, musíme využít všech svých prostředků, počínaje lepší obranou vlasti, přes zákony a práci tajných služeb a konče odříznutím teroristické sítě od financování. Válka proti terorismu je globálním podnikem, má globální dosah a neurčitelnou dobu trvání. Amerika pomůže národům, které potřebují pomoc k poražení teroru. A Amerika přivede k zodpovědnosti státy, které jsou terorismem zkompromitovány, protože spojenci teroru jsou nepřáteli civilizace. Spojené státy a naši spojenci nesmí dovolit, aby si teroristé budovali další základny. Společně se ze všech sil vynasnažíme zabránit jim v další činnosti.
Největší nebezpečí pro náš národ spočívá tam, kde se setkává radikalismus a technologie. Naši nepřátelé otevřeně deklarovali, že se snaží získat zbraně hromadného ničení. Existují důkazy, že se tak opravdu děje. Spojené státy ale nedovolí, aby nepřátelé uspěli. Vybudujeme obranný štít proti balistickým střelám a použijeme veškeré obranné prostředky. Budeme spolupracovat s ostatními národy, abychom zabránili, zadrželi a zlikvidovali nepřátelské snahy získat nebezpečné technologie. Je záležitostí zdravého rozumu a sebeobrany, že Amerika bude jednat tak, aby se tato nová nebezpečí nemohla ani plně zformovat. Nemůžeme ochraňovat Ameriku a své přátele pouhou vírou v lepší zítřky. Musíme se připravit a využít svých nejlepších zpravodajských služeb a rozvážného jednání, abychom mohli zmařit plány nepřátel. Historie pak sama odsoudí ty, kteří viděli přicházející nebezpečí, ale odmítli jednat. V novém světě, do kterého jsme právě vstoupili, je jedinou cestou do bezpečí cesta aktivity.
Při obraně míru využijeme historickou příležitost mír zachovat. Od doby vzniku národních států v 17. století se dnes mezinárodní společenství nachází v jedinečné situaci, kdy velmoci spolu soutěží v míru namísto aby se neustále připravovaly na válku. Všechny světové mocnosti jsou dnes na jedné straně, sjednoceny společným nebezpečím násilí teroristů a chaosu. Spojené státy budou stavět na těchto společných zájmech aby podpořily celosvětovou bezpečnost. Jsme také čím dál více spojeni skrze sdílení stejných hodnot. Rusko je právě v procesu přerodu a nadějné transformace, pokouší se vybudovat demokratickou budoucnost a je také naším partnerem v boji proti teroru. Čínští vůdcové přicházejí na to, že ekonomická svoboda je jediným zdrojem národního bohatství. Za určitou dobu si uvědomí, že sociální a politická svoboda je jediným zdrojem blaha národa. Amerika podpoří všechny kroky vedoucí k demokracii a svobodné ekonomice v obou těchto zemích, protože to jsou nejlepší základy pro vnitřní i mezinárodní stabilitu. Budeme se silně bránit proti agresi pocházející z ostatních světových mocností – jakkoli vítáme jejich mírové snahy o prosperitu, obchod a kulturní rozvoj.
Spojené státy využijí tuto příležitost k rozšíření svobody a jejího blahodárného dopadu na celý svět. Budeme aktivně pracovat na tom, abychom do všech koutů světa přinesli naději demokracie, rozvoje, svobodného obchodu a trhu. Události z 11. záři nás poučily, že i slabé státy, jako je Afghánistán, mohou znamenat pro silné státy hrozbu. Chudoba nemění chudé lidi v teroristy a vrahy. Avšak chudoba, slabé instituce a korupce umožňuje zakládat sítě teroristů a drogové kartely uvnitř těchto slabých států.
Spojené státy podpoří každou zemi odhodlanou budovat lepší budoucnost na výdobytcích svobody jejího lidu. Svobodný obchod a trh již prokázal svou schopnost pozvednout celou společnost z chudoby. Spojené státy budou spolupracovat s jednotlivými národy, s celými regiony a s celosvětovou obchodní komunitou tak, aby vybudovaly svět, který svobodně obchoduje a tedy i roste v blahobytu. Prostřednictvím účasti na New Millennium Challenge Account Spojené státy podpoří svou pomocí rozvoj všech národů, které mají spravedlivou vládu, investují do svých občanů a podporují ekonomickou svobodu. Budeme i nadále vést světovou veřejnost v boji proti AIDS a ostatním infekčním onemocněním.
Při vytváření rovnováhy sil, která podporuje svobodu, jsou Spojené státy vedeny přesvědčením, že všechny národy mají důležitou zodpovědnost. Svobodné národy musejí bojovat proti terorismu. Národy, které jsou závislé na mezinárodní stabilitě, musejí pomoci ve snaze zabránit šíření zbraní hromadného ničení. Národy, které pro sebe chtějí mezinárodní pomoc, musejí vládnout moudře a pomoc využít účelně. Aby svoboda mohla vzkvétat, musí si být vědomy, že po nich bude vyžadováno její vyúčtování.
Jsme rovněž vedeni přesvědčením, že žádný národ nemůže vybudovat lepší a bezpečnější svět sám. Aliance a multilaterární instituce mohou znásobit sílu všech svobodymilovných národů. Spojené státy plně spolupracují s institucemi jako jsou Organizace spojených národů, WTO, Organizace amerických států, NATO a další dlouhotrvající aliance. Koalice těch, kteří mají stejnou vůli, může být přínosem stávajícím organizacím. Za každých okolností je však třeba brát mezinárodní závazky velmi vážně. Není možno je pojímat pouze symbolicky jakožto podporu ideálu a bez zájmu na jejich dodržování.
Svoboda je podmínkou lidské důstojnosti, o které se nedá nijak diskutovat. Je to právo dané každému člověku už tím, že se narodil, a to v jakékoliv civilizaci. Během historie byla svoboda ohrožována válkou a terorem, byla napadána při střetech mocných států či plány vládnoucích tyranů. Svoboda byla a je zkoušena široce rozšířenou chudobou a nemocemi. V dnešní době má lidstvo ve svých rukou příležitost, kdy může všemi triumfy svobody přemoci všechny zmíněné překážky. Spojené státy vítají odpovědnost vést tuto velkou misi.

I.
Americká mezinárodní strategie
„Náš národ se nikdy neomezoval na vlastní obranu. Bojujeme, tak jako jsme vždy bojovali, za spravedlivý mír. Mír jenž prospívá svobodě. Ubráníme mír proti hrozbám teroristů a tyranů. Zachováme mír podporou dobrých vztahů mezi velmocemi. Rozšíříme mír tak, že budeme podporovat svobodné a otevřené společnosti na všech kontinentech.“
Prezident G. W. Bush
West Point, stát New York
1. července 2002

Spojené státy mají bezprecedentní a nesrovnatelnou sílu a vliv po celém světě. Protože se řídí vírou v principy svobody a hodnotami svobodné společnosti, přináší s sebou tato síla velkou zodpovědnost, povinnosti a možnosti. Musí být využita k tomu, aby podpořila rovnováhu sil, které zajišťují svobodu.
Téměř celé 20. století byl svět rozdělen bojem za ideje. Mezi vizemi destruktivní totality a svobody a rovnoprávnosti.
Velký boj je ukončen. Militantní vize tříd, národů a ras, které slibovaly utopii a vysvobození z bídy, byly poraženy a zdiskreditovány. Amerika je nyní ohrožena mnohem méně silnými vítězícími státy než těmi, které se hroutí. Jsme mnohem méně ohroženi armádami a zbraněmi, než katastroficky mocnými technologiemi v rukou několika málo zatrpklých jedinců. Musíme tyto hrozby přemoci kvůli svému národu, spojencům a přátelům.
Je to zároveň příležitost pro Ameriku. Budeme se snažit, abychom z tohoto okamžiku vytěžili celá desetiletí míru, prosperity a svobody. Národní strategie obrany bude založena na jasně americkém internacionalismu, který respektuje jednotu našich hodnot s národními zájmy. Cílem této strategie je svět nejen ochránit, ale učinit ho lepším. Naše cíle na cestě progresu jsou jasné: politická a ekonomická svoboda, mírové vztahy s ostatními státy, respektování lidské důstojnosti. A tato cesta není určena jen pro samotnou Ameriku. Je otevřena pro všechny.
K dosažení těchto cílů Spojené státy učiní následující:
· podpoří veškeré snahy na obranu lidské důstojnosti,
· posílí všechny aliance, které byly založeny za účelem potlačení teroristických útoků proti nám a našim přátelům.
· budou spolupracovat s ostatními národy, abychom odstranili regionální konflikty
· zabrání našim nepřátelům, aby vyhrožovali nám nebo našim spojencům a přátelům zbraněmi hromadného ničení.
· budou podporovat novou éru globálního ekonomického růstu prostřednictvím svobodného trhu a obchodu.
· rozšíří rozvinuté oblasti o další otevřené společnosti, kde podpoříme budování infrastruktury demokracie.
· podpoří rozvoj agendy pro spolupráci s vyspělými zeměmi.
· přetransformují americkou národní bezpečnost podle požadavků 21. století.

II.
Boj za lidskou důstojnost
„Někteří lidé se domnívají, že je nediplomatické nebo nezdvořilé jasně vymezovat, co je dobré a co zlé. S tím nesouhlasím. Různé okolnosti vyžadují různé metody, nikoliv však různou morálku.“
G. W. Bush
West Point
1. června 2002

Abychom dosáhli svých cílů, musíme jasně deklarovat, za čím si stojíme. Spojené státy musejí bránit svobodu a spravedlnost, protože tyto principy přísluší právem všem lidem na celém světě. Žádný národ nevlastní tyto výsady a žádný z nich není ani vyjmut. Otcové a matky ve všech společnostech chtějí vzdělání pro své děti a aby žily ve světě prostém bídy a násilí. Nikdo nechce být utlačován, muset sloužit či obávat se nočního útoku tajné policie.
Amerika musí pevně stát za neoddiskutovatelnými požadavky lidské důstojnosti: uplatňováním práva, omezením absolutní moci státu, svobodou slova, náboženskou svoboda, spravedlivou justicí, respektem k ženám, náboženské a etnické toleranci a ochranou soukromého majetku.
Těchto požadavků lze dosáhnout několika způsoby. Poslouží nám k tomu i americká ústava. Také mnoha jiným národům, které prošly jiným historickým vývojem, mají jinou kulturu a čelí jiným podmínkám, se podařilo tyto principy začlenit do svého systému. Historie nebyla nakloněna národům, které se snažily potlačit práva a nároky svých lidí.
Naše vlastní historie je dlouhý boj o naplnění našich idejí. Ale i v nejtěžších dobách nás vedly principy, které jsou součástí Deklarace nezávislosti. Amerika tak není jen silnější, ale také svobodnější a spravedlivější společností.
Dnes jsou tyto ideály záchranným lanem pro osamělé bojovníky za svobodu. A když už se naskytne řešení, podpoříme tuto změnu stejně tak, jako jsme to udělali ve východní Evropě v 1989 a 1991 nebo v Bělehradě 2000. Když se podíváme na své přátele na Tchajwanu nebo v Korejské republice, kde začínají převládat demokratické postupy, nebo když vidíme, jak demokraticky volení vůdci nahrazují autoritativní generály v Latinské Americe a v Africe, uvědomíme si, že autoritativní systémy mohou být nahrazeny demokratickými tradicemi a principy, které podporujeme.
Pokud vezmeme v potaz všechny lekce, které nám udělila historie a všechny možnosti, které máme dnes, musí naše národní bezpečnostní strategie vycházet z této základní víry a hledět vstříc možnostem k rozšíření svobody.
Těmito principy se bude řídit vláda při rozhodování o mezinárodní spolupráci, o charakteru naší asistence a rozmístění zdrojů. Budeme se jimi řídit slovy i činy v mezinárodních organizacích:
 Budeme otevřeně hovořit o porušování neoddiskutovatelných práv lidské důstojnosti a využijeme svůj hlas k podpoře svobody při hlasování v mezinárodních institucích.
 Poskytneme pomoc těm, kteří nenásilně bojují a trpí za svobodu. Zajistíme, že národy, které bojují za svobodu, se dočkají odměny za své kroky.
 Svoboda a rozvoj demokratických institucí bude klíčovým tématem v bilaterálních vztazích. Budeme žádat solidaritu a kooperaci s ostatními demokratickými národy v případě, když vyvineme tlak na vlády, které upírají občanům základní lidská práva, aby směrovaly k lepší budoucnosti.
 Zvláště se vynasnažíme podpořit svobodu náboženství a svobodu svědomí a budeme je bránit před utlačovatelskými vládami.
Povedeme boj za lidskou důstojnost a postavíme se těm, kteří to odmítají.

III.
Posílení aliancí na obranu proti globálnímu terorismu a obrana USA a našich přátel proti útokům
„Pouze tři dny po těchto událostech nemají Američané dostatečný historický odstup. Ale naše zodpovědnost vůči historii je již zřejmá: na útoky musíme odpovědět tak, že zbavíme svět tohoto zla. Byli jsme napadeni válkou zákeřnou, zrádnou a vražednou. Tento národ je mírumilovný, ale nelítostný, když je rozzloben. Konflikt začal na popud a načasování druhých. Skončí ale způsobem a v dobu, kterou zvolíme my.“
Prezident G. W. Bush
Washington D.C.
14. září 2001

Spojené státy bojují proti teroristům na globální úrovni. Nepřítel není jediný nepřátelský politický režim nebo osoba nebo náboženství či ideologie. Nepřítel je terorismus-promyšlené, politicky motivované násilí proti nevinným.
V mnoha regionech legitimní požadavky na vyřešení křivd brání nastolení trvalého míru. Podobné požadavky musí být řešeny v rámci politického procesu. Žádný důvod neospravedlňuje teror. Spojené státy s teroristy nebudou jednat ani uzavírat dohody. Také nerozlišujeme mezi teroristy a těmi, kteří je podporují a poskytují jim pomoc. Boj proti světovému terorismu se liší od všech válek, které jsme kdy v historii vedli. Budeme bojovat na mnoha frontách proti nejasnému nepříteli a v dlouhém časovém horizontu. Pokrok přijde s pomocí vytrvalého hromadění úspěchů, některých viditelných, jiných ne.
Dnes náš nepřítel viděl, co mohou a udělají civilizované národy proti režimům, které hostí, podporují a užívají terorismu k dosažení svých politických cílů. Afghánistán byl osvobozen. Spojenecké síly nadále pronásledují Talibán a Al-Kajdu. Ale nejen na tomto bitevním poli se utkáme s terorismem. Tisíce vyškolených teroristů se nacházejí na svých stanovištích v Severní Americe, Jižní Americe, Evropě, Africe, oblasti Středního východu a v Asii. Naší prioritou bude narušit teroristické organizace globálního dosahu a napadnout jejich vedení, kontrolu, komunikační prostředky a finance. Tak ochromíme další plánování a aktivity.
I nadále podpoříme regionální partnery, aby koordinovaně izolovali teroristy. Jakmile nějaký stát zahájí regionální kampaň proti terorismu, pomůžeme zajistit, aby měl dostatek vojenských prostředků, zákonných opatření a politických a finančních prostředků nezbytných k dokončení úkolu.
Spojené státy budou i nadále spolupracovat se spojenci na přerušení finančních toků teroristů. Identifikujeme a zablokujeme zdroje financování teroristů, zmrazíme jejich účty a účty všech, kteří je podporují, zabráníme teroristům v přístupu na mezinárodní finanční systém, zabráníme, aby teroristé zneužívali legálních nadací a aby měli přístup k jiným alternativním zdrojům financování.
Tato kampaň se nemusí odvíjet postupně. Kumulativní dopad napříč všemi regiony pomůže dosáhnout kýžených výsledků.
Narušíme a zničíme teroristické organizace následovně
· kontinuální a přímou akcí s využitím všech prvků národních a mezinárodních sil. Nejdříve se zaměříme na teroristické organizace a státy, které teroristy podporují, a které se snaží získat a použít zbraně hromadného ničení či jejich méně dokonalé předchůdce.
· obranou Spojených států, amerického lidu a našich zájmů doma i v zahraničí tím, že identifikujeme a zničíme hrozbu ještě předtím, než se přiblíží k našim hranicím. Spojené státy se budou snažit získat podporu mezinárodního společenství, ale nebudou váhat, pokud budou nuceny jednat samostatně, využít práva na obranu a jednat předem, aby zabránily teroristům v jejich činnosti a ohrožování amerického lidu.
· znemožněním sponzorování, podpory a ochrany terorismu tím, že budou naléhat na ostatní státy, aby přijaly vlastní suveréní zodpovědnost.
Zahájíme rovněž válku ideologickou, abychom vyhráli na tomto poli proti mezinárodnímu terorismu. Ta zahrnuje:
o plné využití vlivu Spojených států a spolupráce se spojenci a přáteli, aby bylo jasné, že veškeré aktivity teroristů jsou nelegální a bude se na ně pohlížet jako na otrokářství, pirátství nebo genocidu, jako na chování, které nemůže přijmout žádná vláda a musí proti němu bojovat.
o podporu umírněných a moderních vlád, zejména v muslimském světě, protože ideologie, které podporují terorismus, nesmí najít úrodnou půdu v žádném národě.
o omezení podmínek plodících terorismus tak, že oslovíme mezinárodní společenství, aby se zaměřilo na potírání terorismu v nejrizikovějších oblastech.
o využitím efektivní veřejné diplomacie k podpoře volného toku informací a myšlenek, které pěstují naději a touhu po svobodě v národech, ovládaných těmi, kteří podporují světový terorismus.
Zatímco si uvědomujeme, že nejlepší obranou je útok, posilujeme i obranu vlasti proti teroristickému ataku. Tato vláda navrhla nejrozsáhlejší vládní reorganizaci od dob Trumanovy vlády, kdy byla vytvořena Národní bezpečnostní rada a Ministerstvo obrany. Náš rozsáhlý plán na obranu národa zahrnuje všechny stupně vládní, veřejné a privátní spolupráce. Zahrnuje vznik Úřadu pro národní (domácí) bezpečnost, sjednocení vojenského velení a reorganizaci práce FBI.
Tato strategie přemění nevýhody v příležitost. Například krizový štáb bude lépe připraven nejen na vypořádání se s teroristy, ale i na jiné katastrofické stavy. Náš zdravotní systém bude připraven nejen na bioteror, ale i na všechny infekční choroby a masová ohrožení. Naše hraniční kontrola nejen zastaví příchod teroristů, ale i zefektivní legitimní přechod hranic.
Ačkoliv se soustředíme na obranu Ameriky, víme, že v dnešním globalizovaném světě potřebujeme podporu od spojenců a přátel. Kdekoliv to bude možné, budou se Spojené státy spoléhat na regionální organizace a státní systémy, aby opravdu dostály svých povinností v boji proti terorismu. V oblastech, kde vlády shledají, že boj proti terorismu je nad jejich síly, pokusíme se uvést do souladu jejich vůli a jejich zdroje, a to za cenu jakékoliv pomoci z naší strany či strany spojenců.
Pronásledujeme teroristy v Afghánistánu a současně spolupracujeme s mezinárodními organizacemi jako jsou Spojené národy a s jinými nevládními organizacemi a zeměmi, abychom pomohli poskytnout humanitární, politickou, ekonomickou a bezpečnostní pomoc při budování nového Afghánistánu, který už nikdy nebude zneužívat své lidi, ohrožovat své sousedy a poskytovat útočiště teroristům.
Ve válce proti globálnímu terorismu nikdy nezapomeneme, že bojujeme ze všech sil za své demokratické hodnoty a způsob života. Svoboda válčí se strachem a neexistuje žádné rychlé ani snadné řešení tohoto konfliktu. Ve vedení kampaně proti terorismu získáváme nové, produktivní, mezinárodní vztahy a redefinujeme ty existující vzhledem k situaci a výzvám 21. století.

IV.
Spolupráce s ostatními státy při potlačování regionálních konfliktů
„Budujeme spravedlivý svět, nebo budeme žít ve světě násilí. Velikost naší sdílené odpovědnosti činí naše roztržky velmi malé.“
Prezident G. W. Bush
Berlín, Německo
23. května 2002

Zúčastněné národy musí zůstat aktivní v řešení regionálních krizí, aby nedošlo k jejich eskalaci a minimalizovalo se lidské utrpení. Ve stále více propojeném světě může regionální krize oslabit spojenectví, obnovit rivalitu mezi silnými mocnostmi a způsobit velké urážky lidskému důstojenství. Jakmile vybuchne násilí a státy nebudou vědět, jak s ním zacházet, Spojené státy společně se spojenci a přáteli přispějí na pomoc a obnovu stability.
Žádná doktrína nedovede předpovědět, za jakých okolností povedou Spojené státy přímou či nepřímou akci proti terorismu. Máme omezené politické, ekonomické a vojenské zdroje k tomu, abychom dospěli ke globálním prioritám. Spojené státy budou přistupovat ke každému případu s těmito strategickými principy:
· Spojené státy budou investovat čas a prostředky do mezinárodních vztahů a institucí, aby se zabránilo lokálním krizím, které se vynoří.
· Spojené státy musejí být realistické ve zvažování své pomoci těm, kteří o ni nestojí či nejsou připraveni si pomoci sami. Když budou občané těchto zemí připraveni hrát svou roli, budeme i my připraveni jim bezodkladně pomoci.
Na několika regionech lze ilustrativně doložit, jak umíme tyto principy aplikovat:
Izraelsko-palestinský konflikt je tak kritický, protože trpí mnoho lidí, protože Amerika má blízké vztahy s Izraelem a klíčovými arabskými státy a protože je tento region důležitý z hlediska dalších priorit USA. Nemůže zde být nastolen mír ani pro jednu stranu, dokud obě nebudou svobodné. Amerika plně podporuje nezávislou a demokratickou Palestinu, která bude existovat vedle Izraele v míru a bezpečnosti. Jako všichni ostatní si Palestinci zaslouží vládu, která slouží svému lidu, poslouchá jeho hlasu a sčítá jeho volební hlasy. Spojené státy budou i nadále podporovat všechny strany, které chtějí v zájmu své odpovědnosti prosadit uspokojivé řešení konfliktu.
Spojené státy, mezinárodní společenství a Světová banka jsou připraveni pracovat s reformovanou palestinskou vládou na ekonomickém rozvoji, humanitární asistenci a programu, který by vytvořil, financoval a monitoroval skutečně nezávislé soudnictví. Pokud Palestinci přijmou demokracii, postaví se korupci a pevně odmítnou teror, mohou počítat s americkou pomocí při vytvoření palestinského státu.
Pro Izrael má úspěch demokratické Palestiny dalekosáhlý význam. Permanentní okupace ohrožuje izraelskou identitu a demokracii. Proto Spojené státy nabádají izraelské vůdce, aby podnikli konkrétní kroky, které by byly důvěryhodné a schůdné pro palestinský stát. V rámci bezpečnosti je třeba, aby se Izrael stáhnul do pozic, které měl do 28. září 2000. A v souladu s výsledky a doporučeními Mitchelovy komise, musejí Izraelci ukončit osídlování okupovaných teritorií. Jakmile násilí ustoupí, musí být obnovena svoboda pohybu, která umožní nevinným Palestincům normálně žít a pracovat. Spojené státy sice mohou sehrát klíčovou roli, ale v konečné fázi může být nastolen mír, jen pokud sami Izraelci a Palestinci vyřeší své problémy a ukončí vzájemný konflikt.
Co se týče jižní Asie, Spojené státy velmi nabádají Indii a Pákistán, aby ukončili své boje. Tato vláda využívá své schopnosti k tomu, aby zmírnila spory mezi Indií a Pákistánem. Silné vztahy nám poskytují nástroj, abychom sehráli konstruktivní roli, jakmile se vynoří akutní regionální problém. Naše vztahy s Pákistánem byly posíleny jeho rozhodnutím bojovat proti terorismu a vytvořit více demokratickou společnost. Vláda si uvědomuje potenciál Indie stát se demokratickou mocností 21. století a pracuje na tom, aby se v souladu s touto vizí prohloubily vzájemné vztahy. Naše účast v tomto regionálním bilaterálním konfliktu je v první řadě zaměřena na konkrétní kroky, které mohou Indie a Pákistán učinit, aby nedošlo k vojenskému konfliktu.
Indonésie podnikla odvážné kroky vstříc fungující demokracii a respektu k právnímu systému. Indonésie může tím, že bude tolerovat etnické menšiny, respektovat právní systém a přijme otevřený trh, dosáhnout stavu, kterého dosáhly některé sousední země a pozdvihly se ze stavu chudoby a beznaděje. Je to iniciativa samotné Indonésie, že dovoluje americkou pomoc při budování lepší budoucnosti.
Na západní polokouli jsme vytvořili flexibilní koalice se zeměmi, které sdílejí naše priority, konkrétně s Mexikem, Brazílií, Kanadou, Chile a Kolumbií. Společně budeme prosazovat vskutku demokratickou hemisféru, kde naše integrace poskytuje výhody, jako jsou prosperita, bezpečnost, možnosti a naděje. Budeme pracovat s regionálními organizacemi, jako je Summit Amerik, Organizace amerických států a schůzky ministrů obrany Amerik, pro blaho celého kontinentu.
Části Latinské Ameriky čelí regionálním konfliktům, které vznikají zejména z násilných akcí drogových kartelů a jejich kompliců. Tento konflikt a pašování drog může narušit zdraví a bezpečnost Spojených států. Proto jsme vyvinuli aktivní strategii na pomoc andským národům, aby mohly přizpůsobit svou ekonomiku, posílit své zákony, bránit se proti teroristům a odstřihnout tok drog. Zároveň pracujeme na tom, aby se i v naší zemi maximálně zredukovala poptávka po drogách.
V Kolumbii sledujeme spojnici mezi teroristy a extremisty, kteří ohrožují bezpečnost státu a podílejí se na pašování drog, které umožňuje tyto skupiny financovat. Pomáháme Kolumbii, aby mohla ubránit své demokratické instituce a potlačit jak levicové tak pravicové ilegálně ozbrojené skupiny tím, že rozšíří svou suverenitu po celém svém území, a zajistí tak bezpečnost pro své obyvatele.
V Africe leží příslib a příležitost hned vedle nemocí, válek a zničující chudoby. To je hrozbou jak pro naše ústřední hodnoty, jako jsou lidská důstojnost, tak pro naše strategické priority-potlačení globálního teroru. Americké zájmy a principy jsou proto vedeny stejným směrem: budeme s ostatními spolupracovat na tom, aby africký kontinent žil ve svobodě, míru a rostoucí prosperitě. Společně s evropskými spojenci musíme posílit křehké africké státy, pomoci ve vytvoření a posílení obrany hranic, pomoci při vytváření zákonných systémů a zpravodajských služeb, abychom potlačili možnost usídlení teroristických organizací.
Dalším smrtelným nebezpečím pro Afriku jsou občanské války a jejich rozšíření za hranice a vytváření regionálních válečných konfliktů. Odpovědí na tuto hrozbu je formování koalic ochotných spolupracovat na bezpečnosti.
Velikost a rozmanitost Afriky vyžaduje strategii, která se zaměřuje na bilaterální vztahy a budování koalic. Naše vláda se zaměří na tři následující strategie pro africký region:
· Země, které mají vliv na sousední státy, jako je Jihoafrická republika, Nigerie, Keňa a Etiopie, jsou základním stavebním kamenem pro regionální spolupráci a zaslouží si soustředěnou pozornost.
· Koordinace spolupráce s evropskými spojenci a mezinárodními organizacemi je naprosto esenciální ke konstruktivnímu řešení a k úspěšné mírové operaci.
· Musejí být posíleny reformující se africké země a subregionální organizace jakožto prvotní nástroje k řešení nadnárodních hrozeb.
Konečně cesta k politické a ekonomické svobodě je nejjistější cestou k pokroku v subsaharské Africe, kde většinou válek jsou konflikty o materiální zdroje a politický vliv na základě etnické a náboženské příslušnosti. Transformace do Africké unie, která slibuje spravedlivou vládu a společnou zodpovědnost všech demokratických politických systémů, nabízí možnosti k posílení demokracie na celém kontinentu.

V.
Zabránit nepřátelům, aby vyhrožovali nám, našim spojencům a přátelům
zbraněmi hromadného ničení
„Největší hrozba pro svobodu leží na křižovatce radikalismu a technologie. Když se chemické, biologické a nukleární zbraně spolu s balistickými technologiemi dostanou do rukou nepovolaným, mohou i slabé státy či malé skupiny způsobit obrovské škody velkým národům. Naši nepřátelé tyto své záměry deklarovali a byli přistiženi při snahách o získání těchto hrozivých zbraní. Chtějí získat možnost, aby nás mohli vydírat a uškodili nám a našim přátelům. Ale my se jim postavíme celou svou silou.“
Prezident G. W. Bush
West Point, Stát New York
1. června 2002

Podstata studené války vyžadovala, aby Spojené státy a jeho spojenci a přátelé zdůrazňovali zastrašování před nepřátelským užitím síly, a produkovala se tak krutá strategie vzájemně a oboustranně zaručeného zničení. S kolapsem Sovětského svazu a ukončením studené války prodělalo naše okolí značnou transformaci.
Rusko se od konfrontace posunulo ke kooperaci, základního znaku našeho vzájemného vztahu, a výsledky jsou zřejmé: konec rovnováze teroru, který nás rozděloval, dále historická redukce nukleárního arsenálu na obou stranách a spolupráce v oblastech, jako je potírání terorismu a protiraketová obrana.
Bohužel se nové a smrtelné nebezpečí vynořilo od záškodnických států a teroristů. Žádná z dnešních teroristických hrozeb se nemůže srovnat s destruktivní silou, která byla proti nám zaměřena Sovětským svazem. Přesto však podstata a motivace dnešních nepřátel, jejich snaha získat destruktivní sílu, která doposud patřila jen nejsilnějším mocnostem, a velká pravděpodobnost, že opravdu zbraně použijí, činí současné ohrožení bezpečnosti více komplexní a nebezpečné.
V roce 1990 jsme byli svědky toho, kdy se vynořilo několik nebezpečných států. Jsou sice rozdílné, ale mají několik společných atributů:
· tyto státy se chovají brutálně ke svým vlastním lidem a uzurpují zdroje národního bohatství jen pro své vládce.
· nesnaží se zachovávat mezinárodní právo, ohrožují sousední země a porušují mezinárodní dohody, jejichž jsou účastníky.
· usilovně se snaží získat zbraně hromadného ničení a vyspělé technologie, aby jimi mohly ohrožovat a mohly naplnit agresivní plány svých režimů.
· sponzorují rovněž terorismus po celém světě.
· odmítají základní lidské hodnoty a nenávidí Spojené státy a všechno, co je s nimi spojeno.
V době války v Zálivu jsme získali nevyvratitelné důkazy, že irácké plány se netýkaly jen užítí chemických zbraní proti Íránu a svým vlastním lidem, ale rovněž získání jaderných zbraní a biologického materiálu. Za poslední dekádu se také Severní Korea stala vedoucím dodavatelem balistických střel, testovala stále kvalitnější střely a vyvíjela svůj vlastní arsenál zbraní hromadného ničení. Stejně tak další nedemokratické režimy se pokoušejí získat nukleární, biologické a chemické zbraně. Snaha těchto zemí je narůstající hrozbou pro všechny národy.
Musíme se připravit, abychom zastavili záškodnické státy a jejich teroristy před tím, aby byli schopni nás a naše spojence a přátele vůbec ohrozit zbraněmi hromadného ničení. Musíme využít veškeré síly aliancí, založit nová partnerství s bývalými protivníky, využít moderní technologie včetně zdokonalení efektivního systému protiraketové obrany a zvýšit důraz na práci zpravodajů a analyzování jejích výsledků.
Celková strategie vedoucí ke zničení zbraní hromadného ničení zahrnuje:
· Aktivní snahu o zamezení šíření zbraní hromadného ničení. Musíme tuto hrozbu odradit a bojovat proti ní dříve, než se skutečně vynoří. Proto musí být naše základní kapacity, jako je detekce, aktivní a pasivní obrana a zpravodajské síly, zahrnuty do transformace obranného systému. Boj proti šíření zbraní musí být integrován do doktríny, stejně jako školení a vybavení našich sil a spojenců. Tak si v konfliktu s nepřáteli, ozbrojenými zbraněmi hromadného ničení, zajistíme úspěch.
· Posílení snah o nešíření zbraní hromadného ničení, a zamezit tak státům a teroristům, aby získali zbraně, materiály, technologie a expertízy. Podpoříme diplomatické snahy, kontrolu zbraní, multilaterální kontrolu exportu a asistenci v případě hrozby, a pokud to bude nezbytné, tak zakážeme používání konkrétních technologií a materiálů. Budeme i nadále podporovat vznik koalic a podporovat je v jejich finančních a politických snahách vedoucích k nešíření zbraní a programů na redukci hrozeb. Velkým krokem je nedávná dohoda G-8 přispět 20 miliardami dolarů na globální partnerství proti šíření zbraní.
· Potřebu efektivního managementu, který bude odpovědí na efekty případného užití zbraní hromadného ničení, ať už je použijí teroristé nebo nepřátelské státy. Tím, že minimalizujeme výsledné efekty užití zbraní, odradíme ty, kteří zbraně již vlastní. Nepřátele, kteří se je teprve snaží získat, přesvědčíme, že jimi nedosáhnou kýžených výsledků. Spojené státy musejí být připraveny na případný útok na své základny v zahraničí a musejí být připraveny poskytnout pomoc svým spojencům a přátelům v případě útoku.
Trvalo nám téměř celých deset let, než jsme opravdu pochopili novou hrozbu. Teď, když známe záměry nepřátel a teroristů, nemůžeme se jako v minulosti spoléhat na postup, kdy budeme pouze reagovat na případné útoky. Nejsme totiž schopni útočníka odstrašit, hrozba může přijít nenadále a může způsobit nedozírné škody. Proto nemůžeme čekat, až nepřítel zaútočí první.
Ve studené válce, zejména v době kubánské krize, jsme v podstatě čelili danému statu-quo, risk byl stejný na obou stranách. Zastrašování bylo účelným prostředkem obrany. V současné době zastrašování založené pouze na principu odvety platí daleko méně na vůdce států, kteří jsou ochotni riskovat životy svých lidí a bohatství svých národů.
· Ve studené válce byly zbraně hromadného ničení chápány jako zbraně, které se užijí v krajním případě a navíc si všichni byli vědomi, že mohou zničit ty, kteří je užijí. Dnes má nepřítel na výběr. Pro záškodnické státy jsou tyto zbraně nástrojem zastrašování a agrese proti jejich sousedům. Zbraně jim umožňují, aby vydíraly také Spojené státy a naše spojence. Tyto státy vidí ve zbraních hromadného ničení prostředek, jak překonat převahu v konvenční výzbroji Spojených států.
· Tradiční pojetí zastrašování nefungují proti nepříteli, jehož taktikou je naprosté ničení a cílem jsou nevinní lidé. Jeho takzvaní vojáci hledají spásu ve smrti a jejich největší ochranou je to, že nepatří do žádného státu. Provázanost sponzorů teroristů a těch, kteří vlastní zbraně hromadného ničení, nás vyzývá k akci.
Po mnohá staletí mezinárodní právo uznávalo, že národy nemusí být napadeny, aby mohly podniknout předběžné aktivity k obraně před silami znamenajícími bezprostřední nebezpečí útoku. Právní znalci a mezinárodní právníci často podmiňovali legitimnost předběžných opatření existencí bezprostředního ohrožení – nejčastěji viditelnou mobilizací armád, námořních sil a letectva připravujících se k útoku.
V dnešní době musíme uzpůsobit koncept obrany možnostem a záměrům dnešních nepřátel. Nepřátelské státy nechtějí při útoku použít běžných zbraní. Vědí, že by neuspěly. namísto toho spoléhají na teroristické akce a, případně, i na zbraně hromadného ničení. Zbraně, které mohou být snadno ukryty a dopraveny ve skrytu a bez varování.
Cílem užití zbraní jsou naše vojenské síly a také civilní obyvatelstvo, což je v přímém rozporu s jedním ze základních pravidel války. Útoky 11.září 2002 prokázaly, že specifickým cílem teroristů je civilní obyvatelstvo. Použití zbraní hromadného ničení by jim umožnilo způsobit na civilním obyvatelstvu ještě daleko větší ztráty.
Spojené státy dlouho považovaly předběžnou akci za možné opatření k obraně proti dostatečné hrozbě národní bezpečnosti. Čím větší je však hrozba, tím vyšší je riziko pasivity a tím větší je i potřeba rozhodnutí o předběžné akci, i když si nejsme jisti časem a místem nepřátelského útoku. Abychom proti nepřáteli obstáli, musíme v případě nutnosti jednat jako první.
Spojené státy nevyužijí síly k potlačení všech nově se objevujích hrozeb a ani jiné národy by neměly používat předběžné akce jako záminku k agresi. Přesto však v době, kdy se nepřítel snaží získat nejmodernější destruktivní technologie, nemůžeme zůstat nečinní.
Budeme vždy jednat rozvážně a na základě zvážení důsledků našich zákroků. Abychom mohli lépe jednat v předstihu, musíme:
· vybudovat lepší a více integrovanou zpravodajskou službu, která bude poskytovat včas přesné informace o možných hrozbách.
· lépe zkoordinovat spolupráci se svými spojenci na přijetí vhodných opatření proti největším hrozbám.
· pokračovat v transformaci vojenských sil a zajistit tak naši schopnost vedení přesných a rychlých operací s efektivními výsledky.
Záměrem našich aktivit bude vždy ochrana Spojených států a našich přátel a spojenců před specifickou hrozbou. Důvody budou vždy jasné, síla uměřená a příčina spravedlivá.

VI.
Podnícení vzniku nové éry světového ekonomického růstu
prostřednictvím svobodného trhu a obchodu
„Když národy uzavřou své trhy a příležitost se poskytne jen několika málo vyvoleným, není žádná pomoc, poskytnutá pro rozvoj, nikdy dostačující. Když však země respektují své občany, otevřený trh a investují do zlepšení zdraví a vzdělání, každý dolar pomoci, každý dolar obchodního zisku i domácího kapitálu je užíván efektivněji.“
Prezident G. W. Bush
Monterrey, Mexiko
22. března 2002

Silná světová ekonomika posiluje naši národní bezpečnost tím způsobem, že podporuje prosperitu a svobodu ve světě. Ekonomický růst, podepřený svobodným obchodem a trhy, vytváří nové pracovní příležitosti a vyšší příjmy. To umožňuje lidem, aby se pozvedli z chudoby, aby zavedli ekonomické a právní reformy, aby bojovali proti korupci a posílila se tak tradice svobody.
Budeme podporovat ekonomický růst a ekonomickou svobodu i za hranicemi Ameriky. Všechny vlády jsou zodpovědné za vytváření svých ekonomických strategií, které odpovídají jejich potřebám. Použijeme svých ekonomických vlivů a společně s ostatními zeměmi k podpoře politik které zvyšují produktivitu a udržitelný ekonomický růst včetně:
· prorůstovou zákonnou a regulační politiku zaměřenou na získávání investic, inovací a podnikatelských aktivit.
· daňovou politiku – obzvláště nižší daňová sazba zlepšuje zájem o pracovní aktivitu a investice.
· napomůžeme uplatňování práva a netolerování korupce, aby lidé věřili, že budou moci užívat výsledků jejich ekonomických aktivit
· silné finanční systémy, které umožní co nejefektivnější vložení kapitálu.
· pevnou fiskální politiku, která posílí obchodní aktivity.
· investice do zdraví a vzdělání, které zlepší živobytí a schopnosti pracovní síly a populace jako celku
· volný obchod, který poskytuje nové cesty pro růst a podporuje zavádění technologií a nápadů, které zvýší produktivitu a příležitosti.
Zkušenosti z historie jsou jasné: nikoliv kontrolované hospodářství s přísným dohledem vlády, ale naopak tržní ekonomiky jsou nejlepším prostředkem k zajištění prosperity a snížení chudoby. Politiky, které více posilují tržní iniciativy a tržní instituce, jsou relevantní pro všechny ekonomiky – industrializované země, nové trhy a rozvojový svět.
Návrat k vysokému ekonomickému růstu v Evropě a v Japonsku je životně důležitý pro národně-bezpečnostní zájmy Spojených států. Chceme, aby naši spojenci měli své vlastní ekonomiky silné kvůli jim samým, kvůli globální ekonomice a kvůli globální bezpečnosti. Evropské snahy odstranit strukturální bariéry ve vlastních ekonomikách jsou zvláště důležité v tomto kontextu, tak jako jsou důležité snahy Japonska ukončit deflaci a zaměřit se na problémy neplnění půjček v japonském bankovním systému. Budeme pokračovat v pravidelných konzultacích s Japonskem a evropskými partnery, včetně skrze G7, v diskusi o politice, která je přijímána k zajištění ekonomického růstu a k podpoře vyššího celosvětového ekonomického růstu.
Zlepšování stability na nových trzích je také klíčem ke globálnímu ekonomickému růstu. Mezinárodní toky investičního kapitálu jsou potřebné k rozšíření produktivního kapitálu těchto ekonomik. Tyto toky dovolují novým trhům a rozvojovým zemím provést investice, které zvýší životní úroveň a sníží chudobu. Naším dlouhodobým cílem by měl být svět, kde všechny země mají důvěryhodné peněžní systémy, které jim umožní přístup na mezinárodní kapitálové trhy a dovolí jim investovat do své budoucnosti.
Schvalujeme politiku, která pomůže novým trhům dosáhnout přístupu k rozsáhlejším kapitálovým tokům za nižší cenu. A konečně budeme pokračovat v zavádění reforem zaměřených na redukci nejistot na finančních trzích. Budeme aktivně spolupracovat s ostatními zeměmi, s Mezinárodním měnovým fondem a s privátním sektorem, abychom implementovali Akční plán G7, vyjednaný na počátku tohoto roku kvůli prevenci proti finančním krizím a kvůli mnohem efektivnějšímu řešení těchto krizí, když už k nim dojde.
Nejlepší cesta k řešení finančních krizí je zabránit tomu, aby se staly, a my jsme povzbudili MMF, aby zlepšil v tomto ohledu své snahy. Budeme pokračovat ve spolupráci s MMF na zefektivnění podmínek pro poskytování půjček a na zaměření této strategie pro dosažení ekonomického růstu skrze zdravou fiskální a měnovou politiku, politiku devizových kurzů a finančního sektoru.
Koncept „volného trhu“ vznikl jako morální princip dokonce ještě předtím, než se stal pilířem ekonomiky. Pokud umíte udělat něco, co ostatní ocení, měl byste být schopný jim to prodat. Pokud ostatní vyrobí něco, co oceňujete, měl byste být schopný to koupit. Toto je skutečná svoboda, svoboda člověka – nebo národa – žít. Pro zajištění volného trhu vyvinuly Spojené státy podrobnou strategii:
· Chopit se globální iniciativy. Nové jednání o trzích na světové úrovni, které jsme pomohli zahájit v Doha v listopadu 2001, bude mít ambiciózní agendu, zvláště pak v zemědělství, výrobě a službách, s cílem dokončení v roce 2005. Spojené státy stály v čele dokončení přijetí Číny a demokratického Tchajwanu do Světové obchodní organizace. Budeme asistovat u ruských příprav na připojení k WTO.
· Trvat na regionálních iniciativách. Spojené státy a ostatní demokracie na západní polokouli se shodly na vytvoření zóny volného obchodu obou Amerik s cílem dokončení v roce 2005. Tento rok budou Spojené státy vyjednávat se svými partnery o přístupu na trh se zaměřením na zemědělství, průmyslové zboží, služby, investice a na vládní opatření. Také nabídneme více příležitostí nejchudšímu kontinentu, Africe, a začneme s plným využitím předností zakotvených v Africkém aktu růstu a příležitostí, který má vést k zavedení volného obchodu.
· Postoupit vpřed s bilaterálními dohodami o volném obchodu. Na základě smlouvy o volném obchodu s Jordánskem z roku 2001 bude vláda tento rok pracovat na dokončení smluv o volném obchodu s Chile a Singapurem. Naším cílem je dosáhnout uzavření těchto smluv se skupinou rozvinutých a rozvojových zemí ve všech regionech světa. Zpočátku budou hlavním bodem pozornosti Střední Amerika, Jižní Afrika, Maroko a Austrálie.
· Obnovit exekutivní partnerství s Kongresem. Každá obchodní strategie vlády závisí na produktivním partnerství s Kongresem. Po osmileté přestávce vláda obnovila většinovou podporu tržní liberalizaci v Kongresu tím, že byl schválen Zákon o podpoře obchodu (Trade Promotion Authority) a další jiná opatření pro otevření trhu rozvojovým zemím podle Obchodního zákona z roku 2002. Tato vláda bude spolupracovat s Kongresem na tom, aby se iniciovaly nové bilaterální, regionální a globální obchodní smlouvy, které budou uzavřeny podle nedávno schváleného Zákona o podpoře obchodu.
· Podporovat spojení mezi obchodem a rozvojem. Obchodní politika může pomoci rozvojovým zemím posílit majetková práva, soutěž, uplatňování práva, investování, šíření vědomostí, otevřenou společnost, efektivní přerozdělování zdrojů a regionální integraci – vše vedoucí k růstu, příležitostem a důvěře v rozvojové země. Spojené státy implementují Africký akt o růstu a příležitostech, aby se poskytl přístup na trh pro téměř všechny výrobky vyrobené v 35 zemích subsaharské Afriky. Budeme více využívat tohoto aktu a jeho ekvivalentu pro karibskou oblast a budeme pokračovat ve spolupráci s multilaterálními a regionálními institucemi, abychom pomohli chudším zemím využívat těchto příležitostí. Za hranicí obchodu, tam, kde se obchod setkává s chudobou, je nejdůležitější oblastí zdravotnictví. Zajistíme, aby pravidla WTO pro intelektuální vlastnictví byla natolik flexibilní, aby dovolila rozvojovým národům získat přístup k důležitým lékům na tak neobyčejné hrozby jako je HIV/AIDS, tuberkulóza a malárie.
· Využití obchodních smluv a práva proti nekalým praktikám. Obchod závisí na uplatňování práva, mezinárodní obchod závisí na smlouvách, které lze uplatnit. Našimi nejvyššími prioritami je vyřešit současné rozpory s Evropskou unií, Kanadou a Mexikem a usilovat o zaměření na nové technologie, vědu a zdravotní předpisy, které zbytečně brání zemědělskému exportu a modernímu zemědělství. Zákony proti neférovým obchodním taktikám jsou často porušovány, ale mezinárodní komunita musí být schopna zabývat se vládními podporami a dumpingem. Mezinárodní průmyslová špionáž, která podkopává spravedlivou soutěž, musí být odhalena a zastrašena.
· Vyvážená pomoc domácímu průmyslu a zaměstnancům. Existuje pevný zákonný rámec pro přechodná bezpečnostní opatření, které jsme použili v sektoru zemědělství a které používáme tento rok, abychom pomohli americkému ocelářskému průmyslu. Užitky z volného obchodu závisí na uplatnění spravedlivých obchodních praktik. Tyto záruky pomáhají zajistit, aby na užitky z volného obchodu nedopláceli američtí zaměstnanci. Zajištění obchodního přizpůsobení pomůže pracovníkům adaptovat se na změnu a dynamiku otevřených trhů.
· Chránit životní prostředí a zaměstnance. Spojené státy musejí podporovat ekonomický růst takovým způsobem, který poskytne lepší životní podmínky a prosperitu. Zahrneme pracovní a enviromentální zájmy do obchodních jednání a vytvoříme zdravou „síť“ mezi multilaterálními a enviromentálními smlouvami s WTO a použijeme Mezinárodní organizaci práce, obchodní preferenční programy a obchodní rozhovory ke zlepšení pracovních podmínek v souladu s volným obchodem.
· Zvýšit energetické zajištění. Posílíme vlastní energetické zajištění a sdílenou prosperitu z globální ekonomiky spoluprací se spojenci, obchodními partnery a producenty energie, abychom rozšířili zdroje a dodavatele energie, zvláště na západní polokouli, v Africe, střední Asii a v Kaspické oblasti. Budeme také pokračovat ve spolupráci s našimi partnery na rozvoji čistších a efektivnějších energetických technologií.
Ekonomický růst by měl být doprovázen celosvětovým úsilím na stabilizaci koncentrace skleníkových plynů spjatých s tímto růstem tak, aby nedocházelo k nebezpečnému narušování globálního klimatu. Cílem je redukce emise skleníkových plynů, které doprovázejí velikost naší ekonomiky. Chceme snížit tyto emise o 18% v příštích deseti letech do roku 2012. Naše strategie pro dosažení tohoto cíle bude:
· zůstat v souladu se základní Konvencí OSN pro mezinárodní spolupráci.
· získat dohody s klíčovými průmysly o snížení emisí a udělit přenosné výhody společnostem, které prokáží opravdové snížení.
· rozvíjet lepší standardy pro měření a zaznamenávání redukce emisí.
· podporovat výrobu obnovitelné energie a ekologickou uhelnou technologii, stejně jako jadernou energii, která neprodukuje žádné emise skleníkových plynů, zároveň vylepšit průmysl pohonných hmot pro americká auta a nákladní vozy.
· zvýšit výdaje na výzkum a nové technologie konzervace, celkově na 4,5miliard dolarů, což je největší množství peněz vydaných na problematiku změny klimatu mezi státy. Také se zvýšily výdaje ze státního rozpočtu minulý rok (700 milionu dolarů).
· pomáhat rozvojovým zemím, zvláště hlavním producentům skleníkových plynů, jako je Čína a Indie, aby měly nástroje a prostředky k naplnění tohoto úsilí a vyrůstaly na čistší a lepší cestě.

VII.
Rozšíření rozvoje skrze otevřené společnosti a výstavba infrastruktury demokracie
„Ve druhé světové válce jsme bojovali, aby svět byl bezpečnější, pak jsme pracovali, abychom ho přestavěli. Tak jako dnes vedeme válku, aby byl svět bezpečný bez teroru, tak také musíme pracovat na tom, aby svět byl lepším místem pro všechny jeho občany.“ “
Prezident G. W. Bush
Washington, D.C.
14. března 2002

Svět, kde někteří žijí v pohodlí a blahobytu, zatímco polovina lidské rasy žije za méně než 2 dolary na den, není stabilní. Zahrnutí všech chudých lidí do rozšiřující se oblasti rozvoje – a příležitostí – je morálním imperativem a jednou z vrcholných priorit americké mezinárodní politiky.
Pomoc při ohromném rozvoji během minulých dekád selhala při zavádění ekonomického růstu v nejchudších zemích. Ještě horší je to, že rozvojová pomoc byla často určená k podpoře špatné politiky, která oslabovala tlak na reformy a protahovala bídu. Výsledky pomoci jsou měřeny v dolarech utracených a vyplacených dárci, nikoliv v číslech růstu a snížení bídy recipientů. To jsou indikátory špatné strategie.
Spoluprací s ostatními národy Spojené státy konfrontují tento neúspěch. Dojednali jsme nový konsensus na Konferenci OSN o financování pro rozvoj v Monterrey, na jehož základě se-cíle této pomoci, a strategie pro dosažení těchto cílů, musí změnit.
Cíl vlády je pomoci odkrýt produktivní potenciál jedinců ve všech národech. Udržitelný růst a redukce chudoby není možná bez správné národní politiky. Tam, kde vlády zavádějí skutečné změny, my budeme poskytovat zcela jasné, nové úrovně pomoci. Spojené státy a ostatní rozvinuté země by si měly stanovit ambiciózní a specifický cíl: zdvojnásobit velikost nejchudších ekonomik během dekády.
Pro dosažení tohoto cíle bude vláda Spojených států prosazovat následující strategie:
· Poskytnutí zdrojů na pomoc zemím, které přijaly výzvu na národní reformu. Navrhujeme 50procentní nárůst rozvojové pomoci poskytnuté Spojenými státy. Zatímco budou pokračovat naše současné programy, včetně humanitární pomoci založené na samotné potřebě, tyto nové miliardy dolarů vytvoří nový účet Millennium Challenge Account určený na projekty v zemích, jejichž vlády vládnou spravedlivě, investují do svých občanů a podporují ekonomickou svobodu. Vlády musí bojovat s korupcí, respektovat základní lidská práva, zajišťovat uplatňování práva, investovat do zdravotnické péče a do vzdělání, praktikovat odpovědnou ekonomickou politiku a umožnit podnikání. Nový účet The Millennium Challenge Account ocení ty země, které prokáží skutečné politické změny a vyzve ty, které dosud nezavedly reformy.
· Zlepšení efektivity Světové banky a jiných rozvojových bank ve snaze zvýšit životní standardy. Spojené státy schvalují podrobnou agendu reforem pro Světovou banku a ostatní multilaterální rozvojové banky tak, aby byly více efektivní ve zlepšování životů těch nejchudších. Zvrátili jsme klesající trend v amerických příspěvcích a navrhli jsme 18tiprocentní vzrůst těchto příspěvků do Mezinárodní rozvojové Asociace (International Development Association – IDA) – fond Světové banky pro nejchudší země – a do Afrického rozvojového fondu. Klíč k růstu životních standardů a snížení chudoby ve světě je ve zvýšení růstu produktivity, zvláště v nejchudších zemích. Budeme pokračovat v tlaku na multilaterální rozvojové banky, aby se zaměřily na ty aktivity, které zvyšují ekonomickou produktivitu, jako je zlepšení v oblasti vzdělání, zdravotnictví, uplatňování práva a rozvoj v soukromém sektoru. Každý projekt, každá půjčka, každý grant musí být posouzen z hlediska potencionálního výsledného nárůstu produktivity v rozvojových zemích.
· Lpění na změřitelnosti výsledků, aby se zajistilo, zda rozvojová pomoc opravdu přináší zlepšení života nejchudších. Skutečný význam ekonomického rozvoje spočívá v tom, že se více dětem dostane lepšího vzdělání, více lidí má přístup ke zdravotnické péči a pitné vodě nebo více dělníků si může nalézt práci pro lepší budoucnost svých rodin. Máme morální závazek měřit úspěch naší rozvojové pomoci tím, zda vede k určitým výsledkům. Proto budeme dále požadovat, aby naše rozvojová pomoc, stejně jako pomoc od multilaterálních rozvojových bank, měla měřitelné cíle a konkrétní postupy pro dosažení těchto cílů. Díky americkému vedení nedávné doplnění dohody IDA stanovuje monitoring a hodnotící systém, který změří v cílových zemích pokrok. Poprvé mohou dárci podmínit část svých příspěvků do IDA dosažením aktuálních výsledků a část příspěvků USA je tímto způsobem podmíněno. Budeme se snažit zajistit, aby Světová banka a ostatní multilaterální rozvojové banky vycházely z tohoto pokroku a zaměření na výsledky se stalo integrální součástí jejich činnosti.
· Zvýšení rozvojové pomoci ve formě grantů místo půjček. Rozšířenější užívání grantů na základě výsledků je nejlepší cestou, jak pomoci chudým zemím, aby dobře investovaly, zvláště v sociálním sektoru aniž by se zatížily stále rostoucími dluhy. Zásluhou amerického vedení vytvořila nedávno uzavřená dohoda IDA příležitost pro větší počet grantů určených nejchudším zemím na oblast vzdělání, HIV/AIDS, zdraví, výživu, pitnou vodu, zdravotnická zařízení a jiné lidské potřeby. Naším cílem je stavět na tomto pokroku větším používáním podobných grantů i u ostatních multilaterálních bank. Také vyzveme univerzity, neziskový a soukromý sektor, aby stejným dílem jako vláda využívaly těchto grantů k podpoře rozvojových projektů, které prokáží určité výsledky.
· Otevřené společnosti pro obchod a investice. Obchod a investice jsou skutečnými hnacími motory ekonomického růstu. Dokonce i když se zvýší vládní finanční pomoc, nejvíce peněz na rozvoj musí přicházet z obchodu, domácího kapitálu a zahraničních investic. Efektivní strategie se musí snažit rozšířit příliv těchto peněz. Volné trhy a volný obchod jsou klíčovými prioritami naší národně-bezpečnostní strategie.
· Zajištění zdraví veřejnosti. Rozsah zdravotních krizí v chudých zemích je enormní. V zemích postižených epidemiemi a pandemiemi jako HIV/AIDS, malárie a tuberkulóza, bude růst a rozvoj ohrožen do té doby, než tyto pohromy budou odstraněny. Zdroje z rozvinutého světa jsou nutné, ale budou efektivní pouze v případě, kdy budou samy vlády podporovat programy prevence a postarají se o efektivní lokální infrastrukturu. Spojené státy velmi podpořily nový celosvětový fond pro HIV/AIDS řízený generálním tajemníkem OSN Kofi Annanem, který se zaměřuje na kombinaci prevence a rozsáhlé strategie na léčbu a péči. Spojené státy už přispěly více než dvakrát větší částkou než další největší dárce. Jestliže tento celosvětový fond splní své sliby, my budeme připraveni dát ještě více.
· Důraz na vzdělání. Gramotnost a výuka jsou základy demokracie a rozvoje. Pouze okolo 7% zdrojů Světové banky směřuje na vzdělání. Tento podíl by měl vzrůst. Spojené státy zvednou svůj vlastní podíl na vzdělání alespoň o 20% s důrazem na zlepšení základního vzdělání a přípravu učitelů v Africe. Spojené státy také mohou do těchto společností, v mnohých z nichž byl vzdělávací systém zdevastován AIDS, zavést informační technologii.
· Pokračování pomoci na rozvoj zemědělství. Nové technologie včetně biotechnologie mají ohromný potenciál na zlepšení úrody v rozvojových zemích s menším užitím pesticidů a zavlažování. Využíváním vědeckého výzkumu by měly Spojené státy pomoci přinést tyto výhody 800 milionům lidí včetně 300 milionům dětí, které stále trpí hladem a podvýživou.

VIII.
Rozvoj agendy pro spolupráci s ostatními hlavními světovými centry
„Od vzniku našeho státu v 17. století máme největší šanci vybudovat svět, ve kterém velké mocnosti místo válečných příprav soutěží v míru.“
Prezident G. W. Bush
West Point, New York
1. červen 2002

Amerika bude implementovat svou strategii organizováním koalic – tak velkých, jak jen to bude možné – států schopných a ochotných podporovat rovnováhu sil, která upřednostňuje svobodu. Efektivní koaliční vůdcovství vyžaduje jasné priority, uznání zájmů druhých a konzistentní konzultace mezi partnery v duchu pokory.
Je jen málo věcí ve světě, které mají dlouhodobý dopad a jichž by mohly Spojené státy dosáhnout bez stálé spolupráce se svými spojenci a přáteli v Kanadě a Evropě. Evropa je také místem dvou nejsilnějších a nejschopnějších institucí na mezinárodním poli – Severoatlantické aliance, která od doby svého vzniku je oporou transatlantické a evropské bezpečnosti, a Evropské unie, našeho partnera v otevírání světového obchodu.
Útoky z 11.září byly také útokem na NATO, což NATO samo uznalo, když aktivovalo poprvé svůj Článek 5 o sebeobraně. Hlavní smysl NATO – kolektivní obrana transatlantické aliance demokracií – zůstává, ale NATO musí vytvořit nové struktury a kapacity pro své pokračování za nových okolností. NATO musí vytvořit kapacity pro vysoce mobilní, speciálně trénované jednotky, které budou nasazeny kdekoliv pro odražení hrozby proti jakémukoliv členu aliance.
Aliance musí být schopna jednat, kdykoliv jsou naše zájmy ohroženy, vytvářením koalic pod mandátem NATO, stejně tak jako přispíváním do koalic zaměřených na konkrétní mise. Abychom toho dosáhli, musíme:
· rozšířit členství NATO na ty demokratické národy, které jsou ochotné a schopné nést břemeno obrany a rozvoje našich společných zájmů.
· zajistit, aby vojenské síly členských států dostatečně přispívaly vojenskými jednotkami do koaličních operací.
· rozvíjet plánování tak, aby se tyto jednotky staly efektivními multinacionálními bojovými silami.
· využít technologických možností a výdajů na obranu na transformaci vojenských jednotek NATO, aby převážily potencionálního agresora a zmenšily naši zranitelnost.
· zefektivnit a zvýšit flexibilitu vojenských struktur, aby se vyšlo vstříc novým operačním potřebám a společným požadavkům na výcvik, integraci a na experimenty s novými konfiguracemi.
· pokračovat ve schopnosti společně pracovat a bojovat jako spojenci, a současně realizovat nutné kroky k transformaci a modernizaci našich jednotek.
Jestliže NATO bude úspěšné v provedení těchto změn, odměnou bude partnerství tak klíčové pro bezpečnost a zájmy členských států, jako tomu bylo za studené války. Budeme udržovat společné vnímání hrozeb vůči našim společnostem a zvyšovat naši společnou akceschopnost při obraně našich národů a jejich zájmů. Současně vítáme úsilí evropských spojenců posílit jejich společnou zahraniční politiku a obrannou identitu v Evropské unii a zavazujeme se k úzkým konzultacím, kterými zajistíme, že tento vývoj bude v souladu se zájmy NATO. Nemůžeme si dovolit ztratit tuto příležitost pro lepší přípravu rodiny transatlantických demokracií na výzvy, které nás čekají.
Útoky z 11.září zaktivizovaly americko-asijské aliance. Austrálie se odvolala na smlouvu ANZUS, aby označila útoky z 11.září jako útoky na samotnou Austrálii a toto historické rozhodnutí potvrdila následným vysláním svých nejlepších jednotek do operace Trvalá svoboda. Japonsko a Korejská republika poskytly bezprecedentní stupeň vojenské logistické podpory během několika týdnů po teroristických útocích. Prohloubili jsme spolupráci s našimi aliančními partnery v Thajsku a Filipínách v boji proti terorismu a obdrželi jsme neocenitelnou pomoc od blízkých přátel jako Singapur a Nový Zéland.
Válka proti terorismu podala důkazy, že americké spojenectví v Asii podporuje nejen regionální mír a stabilitu, ale je rovněž flexibilní a připravené čelit novým výzvám.
Pro posílení našich asijských aliancí a přátelství, budeme:
· očekávat od Japonska, že bude pokračovat ve své vedoucí roli v regionálních a světových záležitostech založených na našich společných zájmech, našich společných hodnotách a na naší blízké obranné a diplomatické spolupráci.
· spolupracovat s Jižní Koreou v udržování ostražitosti vůči Severní Koreji a zároveň připravovat naše spojenectví pro přispění k větší a dlouhodobější stabilitě v regionu.
· stavět na 50tiletém americko-australském spojenectví a pokračovat ve spolupráci na řešení regionálních a světových problémů – jako mnohokrát od Bitvy u Leyte až po Tora Bora.
· udržovat jednotky v regionu, aby odrážely naše závazky k našim spojencům, naše požadavky, náš technologický pokrok a strategické prostředí a stavět na stabilitě poskytované těmito spojenectvími, stejně tak na spolupráci s institucemi jako ASEAN a Forum asijsko-pacifické ekonomické spolupráce, tak abychom vytvořily propojení regionálních a bilaterálních strategií schopných kontrolovat a zvládat změny v tomto dynamickém regionu.
Jsme ostražití vůči možnému obnovení starých modelů pro soupeření velmocí. Několik potencionálních velmocí je nyní uprostřed vnitřního přechodu – nejvíce Rusko, Indie a Čína. Ve všech třech případech nedávný vývoj povzbudil naše naděje, že skutečný světový konsensus o základních principech se pomalu formuje.
S Ruskem už budujeme nové strategické přátelství založené na realitě 21. století: Spojené státy a Rusko už nejsou strategickými nepřáteli. Moskevská smlouva o snížení strategických zbraní je symbolem této nové reality a reflektuje kritickou změnu v ruském myšlení, což slibuje cestu k produktivnímu, dlouhotrvajícímu vztahu s euroatlantickou komunitou a Spojenými státy. Nejvyšší ruští představitelé realisticky hodnotí současnou slabost své země a politiky – vnitřní i vnější – potřebné k odstranění těchto slabostí. Chápou, že postupy studené války nesloužily jejich národním zájmům a že ruské a americké strategické zájmy se překrývají v mnoha oblastech.
Politika Spojených států chce využít změny v ruském myšlení a přeorientovat vzájemný vztah na potencionální společné zájmy a výzvy. Rozšiřujeme již tak širokou spolupráci ve válce proti terorismu. Jsme zastánci vstupu Ruska do Světové obchodní organizace, aniž by byly sníženy vstupní standardní podmínky, abychom podpořili oboustranný obchod a investice. Vytvořili jsme Radu NATO-Rusko s cílem prohloubit bezpečnostní spolupráci mezi Ruskem, evropskými spojenci a námi. Budeme dále podporovat nezávislost a stabilitu států bývalého Sovětského svazu ve víře, že prosperující a stabilní sousedství bude posilovat ruský závazek k integraci do euroatlantické společnosti.
Současně jsme si stále vědomi rozdílů, které nás dělí od Ruska, a času a úsilí, kterého je zapotřebí k vybudování trvajícího strategického partnerství. Ruské klíčové elity, které zpochybňují naši důvěryhodnost a motivaci, zpomalují rozvoj vzájemných vztahů. Rovněž nevyrovnaný ruský vztah k základním hodnotám volného trhu a demokracie a pochybný přístup k boji proti šíření zbraní hromadného ničení zůstává stále těžištěm velkých obav. Ruská slabost omezuje příležitosti pro spolupráci. Nicméně nové příležitosti jsou nyní mnohem větší, než tomu bylo v nedávných letech – nebo dokonce před desetiletími.
Spojené státy podstoupily transformaci v bilaterálních vztazích s Indií, založených na přesvědčení, že americké zájmy vyžadují silné přátelství s Indií. Jsme dvě největší demokracie spjaté s politickou svobodou, která je chráněna reprezentativní vládou. Indie se také pohybuje směrem k větší ekonomické svobodě. Máme také společný zájem na volném tržním pohybu přes mořské trasy v Indickém oceánu. A konečně sdílíme společný zájem v boji proti terorismu a vytvoření strategicky stabilní Asie.
Nesoulady zůstávají, včetně vývoje indického nukleárního a zbrojního programu a tempa indických ekonomických reforem. V minulosti tyto problémy převládaly v našem smýšlení o Indii.Dnes však vidíme Indii jako rostoucí světovou sílu, se kterou máme společné strategické zájmy. Skrze silné partnerství s Indií můžeme nejlépe vyřešit jakékoliv rozdíly a vytvořit dynamickou budoucnost.
Vztahy Spojených států s Čínou jsou důležitou částí naší strategie na zajištění stabilní, mírové a prosperující asijsko-pacifické oblasti. Vítáme silnou, mírovou a prosperující Čínu. Demokratický rozvoj Číny je podstatný pro takovou budoucnost. I čtvrt století po zahájení procesu opouštění nejhorších znaků komunistické vlády si čínští vládci dosud nevybrali, jaký bude charakter jejich státu. Pokračováním v rozvíjení svých vojenských kapacit, které mohou ohrozit sousedy v asijsko-pacifické oblasti, Čína nastoupila na staromódní cestu, která v závěru poškodí jejich vlastní snahy o národní velikost. Toho času Čína zjistí, že sociální a politická svoboda je jediným zdrojem této velikosti.
Spojené státy hledají konstruktivní partnerství s měnící se Čínou. Tam, kde se naše zájmy, jako je současná válka proti terorismu a zajištění stability na Korejském poloostrově přetínají, již spolupracujeme. Podobně jsme společně postupovali ohledně budoucnosti v Afghánistánu a zahájili jsme podrobný dialog o terorismu a podobných hrozbách. Společně si uvědomujeme hrozby pro zdraví lidí a životního prostředí, jako je šíření HIV/AIDS, a to nás vybízí ke společné podpoře zdraví našich občanů.
Zaměřením se na tyto transnacionální hrozby podpoříme Čínu, aby se více otevřela informacím a podporovala rozvoj občanské společnosti a dodržování lidských práv. Čína počala cestu k politické otevřenosti zajišťováním osobní svobody a uspořádáním místních voleb, ale stále se hlásí k vládě jedné strany a to komunistické. . Pro naplnění potřeb a práv občanů je třeba ještě mnoho udělat. Pouze tím, že se dovolí čínským občanům svobodně myslet, shromažďovat se a vyznávat víru může Čína dosáhnout svého plného potenciálu.
Naše důležité obchodní partnerství bude profitovat ze vstupu Číny do Světové obchodní organizace, což vytvoří více exportních příležitostí a koneckonců i více pracovních míst pro americké farmáře, dělníky a firmy. Čína je našim čtvrtým největším obchodním partnerem s více než 100 miliardami dolarů ročního obratu. Síla tržních zásad a požadavky WTO na průhlednost a odpovědnost posune zemi k otevřenosti a k uplatňování práva, což pomůže ustanovit základní ochranu obchodu a občanů. Nicméně existují oblasti, ve kterých se zásadně rozcházíme. Náš smluvní závazek na sebeobranu Tchajwanu v Tchajwan Relations Act je jedna věc. Lidská práva jsou druhá věc. Očekáváme, že Čína dostojí svým závazkům o nešíření zbraní. Budeme pracovat na odstranění existujících rozdílů, ale nedovolíme, aby se zabránilo spolupráci v oblastech, kde jsme dosáhly dohody.
Události z 11.září 2001 zcela změnily kontext pro vztahy mezi Spojenými státy a ostatními světovými mocnostmi a otevřely velké, nové příležitosti. S našimi dlouhodobými spojenci v Evropě a Asii a s vůdci v Rusku, Indii a Číně musíme rozvinout aktivní agendu pro spolupráci, aby se tato partnerství nestala rutinními a neproduktivními.
Všechny součásti americké vlády čelí výzvám. Můžeme vybudovat prospěšné zvyklosti konzultací, tichých argumentů, střízlivých analýz a společných akcí. Dlouhodobě jsou právě toto praktiky, které zaručí nadřazenost našich společných pravidel a cestu otevřenou k pokroku.

IX.
Transformace amerických národně-bezpečnostních institucí vzhledem k novým výzvám a příležitostem 21.století
“ Teroristé napadli symbol americké prosperity. Nezasáhli však zdroj. Amerika je úspěšná díky tvrdé práci, kreativitě a podnikavosti svých lidí.“
Prezident G. W. Bush
Washington, D.C., na společné schůzi Kongresu
20. září 2001

Hlavní instituce americké národní bezpečnosti byly vytvořeny v odlišné době kvůli odlišným požadavkům. Všechny musí být transformovány.
Je na čase znovuzajistit hlavní roli americké vojenské síly. Musíme vybudovat a udržovat naši obranu, která je nejvyšší prioritou. K zajištění efektivnosti musí naše armáda:
· ujistit spojence a přátele
· odrazovat jakoukoliv budoucí vojenskou konkutenci
· zastrašit všechny hrozby proti americkým zájmům, spojencům a přátelům a rozhodně porazit jakéhokoliv nepřítele, pokud selže zastrašování.
Bezpříkladná síla amerických vojenských jednotek a jejich přítomnost zajišťuje mír na mnoha strategicky významných místech ve světě. Nicméně hrozby a nepřátelé, s kterými se musíme utkávat, se změnily, a tak se musela změnit i naše armáda. Armáda strukturovaná pro střet s masivními armádami studené války se musí transformovat a více se zaměřit na to, jak nepřítel může bojovat, spíše než kde a kdy se může rozpoutat válka. Usměrníme naši energii, abychom porazili nepřátele. Přítomnost amerických jednotek v zámoří je jedním z hlubokých symbolů amerických záruk spojencům a přátelům. Spojené státy demonstrují své odhodlání udržovat rovnováhu sil ve prospěch svobody svou ochotou užít síly. Kvůli zápasu s nejistotou a kvůli mnohým náročným bezpečnostním úkolům budou Spojené státy požadovat základny a stanice v západní Evropě a severovýchodní Asii, stejně tak jako dočasné přístupové smlouvy pro vzdálené rozmístění vojenských jednotek.
Před válkou v Afghánistánu byla tato oblast nízko na seznamu plánovaných kontingentů. Ale během krátké chvilky jsme museli provést operaci na celém území tohoto odlehlého národa a užít veškeré kapacity ozbrojených sil. Musíme se připravovat na další obdobné operace, a to tím, že vyvineme nové technologie a prostředky, jako přesnější radarová kontrola na velké vzdálenosti, kapacity na přesné dálkové údery a transformace manévrovacích a expedičních sborů. Toto široké portfolio vojenských kapacit musí také přinést schopnost bránit domácí území, zajistit přístup Američanů do vzdálených míst a chránit klíčovou americkou infrastrukturu ve vesmíru.
Inovace ozbrojených sil bude spočívat na experimentech s novými přístupy k válce, posílení společných operací, využití amerických tajných služeb a plné zapojení vědy a techniky. Musíme také zreformovat ministerstvo obrany, zvláště finanční management a odvody. A konečně, zatímco udržujeme téměř okamžitou připravenost a schopnost bojovat ve válce proti terorismu, cílem je poskytnout prezidentovi širší škálu možností k odražení agrese nebo jiných forem útoku proti Spojeným státům, našim spojencům a přátelům.
Víme z historie, že politika zastrašování může selhat, a víme ze zkušenosti, že některé nepřátele nelze zastrašit. Spojené státy musí a budou zachovávat kapacitu na odražení jakéhokoliv pokusu nepřítele – ať je to stát či nestátní činitel – vnutit svou vůli Spojeným státům, spojencům a přátelům. Budeme udržovat jednotky schopné dostát našim závazkům a ubránit svobodu. Naše jednotky musí být natolik silné, aby odradily potencionálního nepřítele od přípravy na vojenskou akci v naději, že by mohl překonat anebo se vyrovnat síle Spojených států.
Zpravodajské služby a jejich využití je první linií obrany proti teroristům a hrozbám z nepřátelských států. Služby, které byly modelovány tak, aby získaly co nejvíce informací o velkém, pevném objektu – Sovětském bloku se nyní musí vyrovnat s potřebou reagovat na novou výzvu daleko složitějších a nepostižitelných cílů.
Musíme transformovat naše zpravodajské služby a vybudovat nové, které budou schopny udržet krok s povahou nových současných hrozeb. Zpravodajské služby musí být vhodně integrovány do našich obranných a právních systémů a musí být koordinovány ve spolupráci s našimi spojenci a přáteli. Potřebujeme chránit tyto kapacity tak, abychom nevybavili naše nepřátelé znalostí jak nás nejlépe překvapit..Ti, kteří nás chtějí poškodit, usilují o výhodu překvapení, aby co nejvíce omezili naši schopnost prevence a rychlé reakce, a maximalizovali tak způsobené škody a ztráty. Musíme posílit ostražitost a analýzy zpravodajských služeb a poskytnout komplexní hodnocení hrozeb pro národní a domácí bezpečnost. Protože útok cizích vlád a skupin může být veden a řízen přímo na území Spojených států, je třeba zajistit vhodnou fúzi zpravodajských služeb a zákonných opatření.
Iniciativy v této oblasti budou zahrnovat:
· posílení autority ředitele Centrální zpravodajské služby, což povede k rozvoji a akceschopnosti našich zahraničních rozvědek.
· ustanovení nového rámce pro varování zpravodajských služeb, která budou ucelená a integrovaná napříč spektra hrozeb, kterým čelí náš národ a naši spojenci.
· pokračování ve vyvíjení nových metod sbírání informací, aby se udržel náskok a výhody našich zpravodajských služeb
· investice do budoucích kapacit zpravodajských služeb a současně je daleko usilovněji chránit před jejich oslabením
· sbíráním zpravodajských zpráv o nebezpečí protivládního terorismu a důkladnou analýzou všech jejich zdrojů
Tak jako se vláda Spojených států spoléhá na ozbrojené síly bránící americké zájmy, musí se také spolehnout na diplomacii, aby spolupracovala s ostatními národy. Musíme zajistit, aby bylo ministerstvo zahraničí dostatečně finančně vybaveno, aby zajistilo úspěch americké diplomacie. Ministerstvo zahraničí je především zodpovědné za’naše bilaterální vztahy s ostatními vládami. A v této nové době musejí být lidé a jejich instituce schopni obratně jednat a spolupracovat s nevládními organizacemi a s mezinárodními institucemi. Úředníci vzdělaní především v mezinárodní politice musejí rozšířit svůj dopad i na složité oblasti a problémy vnitropolitické správy na celém světě, včetně zdravotnického systému, vzdělání, právního systému, soudnictví a veřejné diplomacie.
Naši diplomaté pracují v přední linii komplexních vyjednávání, občanských válek a jiných humanitárních katastrof. Dnes, když lépe rozumíme požadavkům humanitární pomoci, musíme být schopni pomoci vybudovat policejní síly, justiční systém , právní kodifikace, místní a regionální instituce a volební systémy. Efektivní mezinárodní spolupráce je nutná pro splnění těchto cílů podporovaná americkou připraveností sehrát naši roli.
Tak, jak je třeba přizpůsobit naše diplomatické instituce, abychom mohli komunikovat s ostatními, potřebujeme také nový a více ucelený přístup k veřejným informacím, které by umožnily lidem na celém světě se poučit více o Americe a lépe jí porozumět. Válka proti terorismu není střetem civilizací. Nicméně to odhalilo střet uvnitř civilizace, bitvu za budoucnost muslimského světa. Toto je boj idejí a toto je oblast, kde Amerika musí excelovat.
Podnikneme nutné akce, abychom zajistili, že naše úsilí dostát globálně bezpečnostním závazkům a ochránit Američany nebude oslabeno možnostmi vyšetřování, dotazování či stíháním, které má Mezinárodní trestní tribunál (ICC), jehož jurisdikce se netýká Američanů a kterou neuznáváme. Budeme spolupracovat s ostatními národy, abychom se vyhnuli komplikacím v našich vojenských operacích, a to prostřednictvím takových mechanismů jako jsou multilaterální a bilaterální dohody, které ochrání americké občany před ICC. Plně implementujeme americký zákon na ochranu příslušníků ozbrojených složek i civilních zaměstnanců státní správy (Servicemembers Protection Act), jehož ustanovení mají zajistit a zlepšit ochranu amerických posádek a občanů pracujících pro státní správu.
V příštím roce a v následujících letech učiníme některá těžká rozhodnutí jimiž zajistíme vhodnou míru a alokaci vládních výdajů na národní bezpečnost. Vláda Spojených států musí posílit svou obranu, aby vyhrála tuto válku. Doma je naší nejdůležitější prioritou chránit vlast pro americké občany.
Dnes se distinkce mezi domácími a zahraničními záležitostmi ztrácí. V globalizovaném světě události za hranicemi Ameriky mají větší dopad uvnitř těchto hranic. Naše společnost musí být otevřena lidem, myšlenkám a zboží z celé zeměkoule. Hodnoty, které nejvíce oceňujeme – naše svoboda, naše města, naše systémy pohybu a moderní život – jsou zranitelné vůči terorismu. Tato zranitelnost přetrvá dlouho potom, co přivedeme před spravedlnost ty, kteří jsou zodpovědní za útoky 11.září. Za nějakou dobu mohou jednotlivci získat přístup k prostředkům ničení, které dosud byly k dispozici pouze armádám, flotilám a eskadrám. Toto je nová okolnost našeho života.. Jsme přesvědčeni, že se s ní dokážeme vyrovnat a že budeme prosperovat i jí navzdory.
Při realizaci naší vůdcovské role budeme respektovat hodnoty, úsudky a zájmy našich přátel a partnerů. Budeme však připraveni jednat samostatně, když to naše zájmy a jedinečná zodpovědnost budou vyžadovat. Když nebudeme souhlasit v dílčí záležitosti, vysvětlíme jasně důvod našeho postoje a budeme usilovat o přijetí možných alternativ. Nedovolíme, aby se tyto nesoulady staly překážkou v našem odhodlání bránit spolu s přáteli a spojenci společně sdílené zájmy a hodnoty.
V zásadě vzato, americké síla je zakotvena doma. Spočívá ve schopnostech našich lidí, v dynamice naší ekonomiky a v odolnosti institucí. Rozmanitá moderní společnost má neodmyslitelnou, ambiciózní a podnikatelskou energii. Naše síla pochází z toho, jak s touto energií nakládáme. To je počátek naší národní bezpečnosti.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *