Zástupce parlamentní levice Ivan Solil (ČSSD) se ve snaze legitimizovat policejní zákrok pokusil vyvolat strach z invaze „nepřízpůsobivých“ občanů do centra hlavního města. Pro agenturu ČTK doslova uvedl: „Představte si, že by se nám třeba na Václavském náměstí utábořili bezdomovci, na stany si dali petici a stanovali tam celý rok.“ Tento nešťastný výrok ilustruje trend, na nějž v souvislosti s krizovými tendencemi globálního kapitalismu upozorňuje řada sociologů. Například William I. Robinson ve své knize Teorie globálního kapitalismu varuje, že jsme svědky posunu od sociálního státu ke státu sociální kontroly. Bohužel se zmíněný proces týká i České strany sociálně demokratické, jejíž regionální leadeři ve svých veřejných vyjádřeních nezřídka přesouvají zřetel od posilování sociální soudržnosti k podpoře represivních opatření.

 

S dalším zajímavým výrokem přišel reprezentant parlamentní pravice a zastupitel za TOP 09 Oldřich Lomecký. Údajně lze na existenci tábora „vidět, jak se dá demokracie zneužít.“ Podle stoupenců hnutí Occupy, ale i široké veřejnosti, ovšem dochází ke zneužití demokracie na docela  jiných místech. Hlavní příčina úpadku legitimity politické reprezentace je spatřována v její servilitě vůči úzkým ekonomickým zájmům a v úpadku ohledů vůči zájmům veřejným. Globální hnutí Occupy v této souvislosti upozorňuje jednak na zjevnou korupci, ale i na enormní politický vliv nadnárodních korporací a finančního sektoru. V českém prostředí můžeme tento jev sledovat například v politické kariéře faktického šéfa strany TOP 09 Miroslava Kalouska. Tento politik nejprve přičinlivě participoval na české zadlužovací politice, aby následně obdržel z finančního sektoru nový pokyn, převlékl dres a sebevědomě vystavil občanům účet za svoji práci. K překvapení nemála kriticky uvažujících lidí získal Kalouskův nový politický projekt v roce 2010 slušnou volební podporu.

 

Nakonec policejní zákrok proti táboru Occupy svou autoritou zaštítil primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda (ODS). Ten vcelku suše konstatoval, že „je stanování v hlavním městě zakázáno.“ V tom má bezesporu pravdu. Byli bychom ovšem rádi, kdyby stejnou pozornost, jakou věnuje stanování, věnoval i bezuzdnému řádění některých developerů. Ti totiž mohou ve spolupráci se zkorumpovanými politiky veřejná prostranství nevratně zlikvidovat. Bohuslav Svoboda by mohl začít například tím, že by se vyslovil proti další zástavbě rekreačních zón na pražské Parukářce.

 

Jiří Otáhal

vedoucí socioekonomické pracovní skupiny o.s. Mladí zelení a jeden z administrátorů stránky Occupy Česko

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *